Je to tak, šaty dělaj úředníka…

Nedávno mě zaujal článek, ve kterém jeden politik apeloval na některé nevhodně oblečené pražské zastupitele, jež by dle něho měla primátorka vykázat z jednání. Inu, je to pravda odvěká, že šaty dělaj člověka, ale...

Znáte to, něco si přečtete a v hlavě vám přitom bleskne úplně něco jiného... Mně se například politikova kritika nedůstojně oděných zastupitelů spojila se vzpomínkou na obstrukce, které se děly, když jsem se v devadesátých letech, coby redaktorský elév naivně zeptal tehdejšího starosty Kladna na příspěvek na ošatné pro úředníky kladenské radnice. Neviděl jsem v tom nic proti ničemu, ale... Jako kdyby nevěřil svým uším, mě požádal, abych okruh otázek zafaxoval na sekretariát. Poté si radnice vzala dobrý týden na rozmyšlenou, načež jsem byl vyzván, abych se v den Dé dostavil k panu starostovi.

I když jsme spolu pracovně vycházeli, tak při mé otázce na ošatné se začal kroutit, jako zasažený zakázaným kouzlem Cruciatus, které, jak známo z knih o Harry Potterovi, způsobuje nesnesitelnou bolest, jež může oběť dohnat i k šílenství. Byl tenkrát stejně nezkušený politik, jako já redaktor a proto mě rychle přehrál na kompetentní úřednici. Copak o to, byla to štramanda a i kávu mi nabídla, ale... Usmívala se na mě jako bazilišek a kdyby mohla, tak by na mě poslala smrtící kletbu Avada kedavra.

Svoji řeč začala pěkně zeširoka... Vzala to od uklízeček a jejich ochranných prostředků, jako jsou například záchranné pásy používané při mytí oken. A když se konečně dostala k jádru pudla, vypadla z ní klišé fráze, že ošatné pro pracovníky kladenského magistrátu se vyplácí podle pracovního zařazení a funkce konkrétního úředníka a pohybuje se v řádech tisíců korun. A dost! Víc bych z ní nevymáčkl i kdybych ji snad nasadil slušivé španělské botičky…

Od tohoto mého „majstrštyku“ uplynulo čtvrt století. Já jsem se za tu dobu propsal až do důchodu a teď už píšu jenom pro radost, co chci a kdy chci - dá se říci, že jsem nezávislý a takových nás v Česku mnoho není... Ale najednou se ve mně rozhořel malý plamínek, takový zbytečíček novinářské zvědavosti a já chtěl vědět, jestli jsou tyto věci veřejné stále ještě tabu.

Jako zkušený „hacker" jsem zadal do vyhlédavače mého nadupaného noťasu heslo „příspěvek na ošatné" a… Na displeji se objevilo pouze několik historických odkazů a navíc jenom z Moravy – investigativní novináři v Čechách asi šmejdí kolem Čapího hnízda... Zkonkretizoval jsem tedy můj dotaz na „příspěvky na ošatné Kladno" a… Zase nic – teda když pominu avizo na místo vrátného v jakémsi kladenském casinu, které kromě ošatného nabízelo i stravu zdarma – no neberte to. Nebudu zastírat, že jsem byl z výsledku mého pátrání zklamán, protože to naznačovalo, že lidé se nemění... Ale dobře mi tak, nemám být šťoural.

Abych měl pocit, že alespoň někde se ledy pohly, vrátil jsem se k moravských odkazům a dočetl se například, že… V roce 2004 pobírali zaměstnanci bohumínské radnice ročně příspěvek na ošatné ve výši pěti tisíc korun. Za tyhle prachy se sice v Pařížské ulici neobléknete, ale každá koruna dobrá. Tato částka jim byla vyplacena pod podmínkou, že budou dodržovat směrnici, podle které se jim na pracovištích zakazuje nosit příliš nápadné, vyzývavé a sportovní oblečení včetně oblečení plážového typu. V případě nedodržení směrnicových podmínek může být zaměstnancům příspěvek na ošatné odebrán nebo krácen. Tak je to správně. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej, ale…

Vyplácení těchto mimořádných příspěvků není povinností ani pravidlem úřadu. Například pražský magistrát prý na podobné věci nepřispívá ani nepřispíval – aha, tak proto asi chodí někteří Piráti na zasedání zastupitelstva bosi….

Bez klobouku a bosi chodí i úředníci přerovské radnice… Pokud se něco nezměnilo, tak už nedostávají sedmitisícový příspěvek na ošatné. Starosta, jeho čtyři zástupci a tajemník přišli o nezanedbatelných osmnáct tisíc na oblečení. Ve Znojmě se ošatné vyplácelo, ale radnice příspěvky zrušila, protože... Na oblečení totiž dostávali sedm tisíc korun, jen někteří úředníci. A tamní odborová organizace se kvůli tomu vzbouřila – buďto všichni, nebo nikdo!

Proti tomu magistrát města Brna úředníkům i v krizi v roce 2009 vyplatil čtyři tisíce korun na ošatné a příspěvky na dovolenou. A účet za rekreace, který je v účetnictví spojený s příspěvky na penzijní připojištění, dělá téměř devět milionů a tři sta tisíc korun. „Podívejte se, jaké platy a odměny dostávají generální ředitelé státních firem v době krize," poukázal tehdy brněnský primátor Onderka. Pod podmínkou anonymity potvrdili někteří úředníci, že všechny peníze na ošatné neutratí pouze za oblečení, ale koupí si, co potřebuji, třeba kosmetiku... Také blanenští úředníci údajně dostanou na dovolenou ročně zhruba čtyři tisíce korun.

Podle tehdejšího vyjádření Jany Turčínkové z Ústavu marketingu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity je ošatné typické spíše pro soukromé firmy. „Trošku mě to překvapilo. Ale jde o to, komu se to vyplácí, mělo by to být adekvátní činnosti, kterou člověk vykonává," podotkla.

 A jak je to u vás? Nikdo neví, nikdo se neptá, nikoho to nezajímá? Ale mělo by, protože byrokracii se v současné době nebývale daří... Jó, kdybyste náhodou záviděli, tak vězte, že příspěvek na ošatné se zdaňuje s vyplacenou mzdou.

P.S. Pouze několik hodin po zveřejnění tohoto článku mi přišla „odtajněná" informace, že na Kladenském magistrátu byl příspěvek na ošatné zrušen v roce 2004. Pro řadové úředníky činil 3000 korun za rok. Děkuji za informaci, ale... Když se řekne ááá, mělo by se říct i bééé neboli, jak velký příspěvek na ošatné dostával starosta resp. primátor a jeho náměstci? I když to nejsou řadoví úředníci, tak pořád jde o věci veřejné resp. peníze kladenských daňových poplatníků.