Letí to! Už to je déle než pět let, kdy jsem napsal první blog, ale… Jsem realista. Umím si přiznat, že se kruhy resp. okruhy mého života pomalu uzavírají. S novinařinou jsem na Kladně před 30 lety začal a také tu s ní skončím.
Pět let, to je nějakých 260 týdnů resp. 260 blogů – někdy jsem byl velice plodný a napsal jsem během jednoho týdne i tři blogy, ale… Jindy mě múza nepolíbila resp. se mi nechtělo a nenapsal jsem ani jeden. Ale…
Psaní mě baví, ale… Že vydržím psát blogy 5 let, to jsem teda opravdu nečekal. Obzvlášť, když jsem z 99 % nepsal o aktuálních celospolečenských tématech, na kterých bych od čtenářů naháněl body resp. karmu, ale... Od začátku jsem věděl, že budu psát hlavně o Kladně – možná jsem objevil díru na trhu, ale…
Když jsem novinařil v Praze, tak jsme s kolegy z redakce ze srandy říkali: „Je to honička, být v Praze jednička!“ ale… I bez těchto ambici je fakt, že jsme se měli co ohánět, aby neplatilo rčení, že nic není staršího než včerejší noviny.
Proti tomu je novinařina na Kladně, kde veřejné dění plyne, i díky místním médiím, pomalu a takřka neměnně, pohoda, klídek, tabáček – mohu srovnávat z vlastních zkušeností. Jdete na tiskovku „na hrad“ pardon na kladenskou radnici, kde dostanete až pod nos tiskové zprávy, které jenom opapouškujete.
Potom zavoláte tiskovým mluvčím policie a hasičů, aby vás informovali o zásazích z minulého dne. Brnknete do nemocnice, kolik se narodilo miminek a máte vyděláno – to je samozřejmě nadsázka, ale... Hlavně žádnou investigativní novinařinu! Tak to na Kladně bylo, je a bude! Ale...
Když se bezejmenný redaktůrek, jako já, dožije důchodu, tak chce mít, po létech námezdního psaní, alespoň chvíli pocit nezávislosti a psát jak mu zobák narostl. A začne psát blogy, ale…
Musí počítat s tím, že přitom narazí – jednou na kritického čtenáře, jindy zase na potrefenou husu nebo ještě větší zvíře. Ale… Zpětná vazba je potřebná – je to odměna i adrenalin, které mě pro psaní blogů nakopnou.
Pochvala samozřejmě potěší, ale... Kdysi mi jeden můj informátor řekl, že je na radnici dost seru. Myslím, že to je lepší ohodnocení, než kdyby mě drbali za ušima a já přitom chrochtal blahem. Také jsem dostal výhrůžný email a občas mi někdo významně mlčí do telefonu – nevytahuji se, netěší mě to, ale…
P.S. Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě nezajímá, kolik lidí si můj blog přečte a jakou mi dají karmu, ale... Věřte, že pocit autorské nezávislosti, je pro mě nadevše!
