Chodím městem a dívám se za vrata aneb Pravda pravdivě o Poldovce?

Od zpackané privatizace Poldi Kladno to s ní jde od 10 k 5. A bylo jedno, jestli ji vlastnil Čech, Němec, Rus či Ukrajinec, ale… Zdá se, že tím kdo se bude smát nakonec, je pražský právník Pavel Pravda – inu Pražáci jsou koumáci.

Poldovák, jako třeba já, který v Poldovce odmakal 25 let, vždycky bude mít na její privatizaci a vše co po ní následovalo, jiný názor než zbytek světa – prosím, neberte mi ho. Byl to kus mého života a já toho nelituji. Nelituji přesto, že mé sny o tom čím jednou budu, byly úplně jiné, ale…

I Bohumil Hrabal byl Poldovák – kdyby jím nebyl, tak by nebyli ani legendární Skřivánci na niti. Chodil jsem na šichtu kolem vysokých pecí a šrotiště, na kterém filmové kopečkářky a brigádníci vesměs buržoazního původu vykládali železniční vagóny. Pamatujete? Na Bróďu v roli profesora filosofie nebo na Vaška Neckáře alias kuchaře Pavla Hvězdáře, kterého vyrazili z hotelu, protože nechtěl dělat v sobotu z náboženských důvodů.

Poldovka byla svět ve světě či město ve městě – ve dne i v noci, svátek nesvátek si žila svým jednotvárným životem. Až pětadvacet tisíc Poldováků se pravidelně střídalo v osmihodinových směnách – jedni šli vrátnicemi dovnitř, druzí ven a tak pořád dokola den co den, rok co rok, ale... 

Po 100 letech vzájemné symbiózy fabriky a lidí, byl najednou konec. A hladoví supi se vrhli na bezmocnou kořist, ale… Vlivným tehdy nestačilo pouze zastavit její architektonicky hodnotné provozy z 19. století s historickým strojním vybavením. Budovy nechali srovnat se zemí a stroje sešrotovat – říkali tomu konverze. Jako by se báli, že by Poldovka mohla vstát z popela jako bájný Fénix. Ale…

Věřte, že Poldovka mohla být neméně hodnotnou industriální památkou, jako jsou ostravské Dolní Vítkovice, do kterých ročně míří tisíce návštěvníků, ale... Z toho mála, co z někdejší huti Koněv resp. Vojtěšské huti zbylo, jsou např. tři „nahaté“ vápenné pece, nebo spíš jejich fragmety – poté, co je sběrači kovů zbavili téměř veškerých kovových částí, byly kladenským magistrátem slavnostně vyhlášeny kulturní památkou. Hanba! Hanba o to větší, že pro problematiku bývalého území Poldi existuje na kladenské radnici zvláštní komise.

A do této řízené devastace Poldovky najednou přichází pro někoho zachránce či vizionář, pro jiného jenom další „zlatokop“, se symbolickým jménem Pravda, ale…Kde je pravda? Něco o činnosti Pavla Pravdy v areálu Poldi vím od lidí, kteří tam ještě pracují a nedávno jsem si na internetovém portálu Kladenský měsíc poslechl rozhovor o jeho dalších plánech, ale…

Kdo je Pavel Pravda? Je to pražský advokát, který se věnuje hlavně průmyslovým nemovitostem. Stojí v čele společnosti FER CONSULT s.r.o., která se na svých webových stránkách AREÁL POLDI snaží zaujmout titulkem Revitalizujeme brownfield Poldi – pro mě hrozný konec kdysi slavné fabriky. Jsem čtvrtá generace z mojí rodiny, která v Poldovce pracovala a vím, že kdyby to šlo, tak bych to od mého táty, dědy i pradědy právem pěkně schytal.

Pravda nezakrývá, že má s pozemky v areálu Poldi komerční záměry. Jen za poslední dva roky zmizelo 70 000 m2 staveb a pro další průmyslové využití je připraveno 200 000 m2 holé pláně, ale… Současně zdůrazňuje, že hodnotné budovy zachraňuje a chce je dále využívat, samozřejmě komerčně, ale... Proč ne, lepší něco než nic.

Vzhledem k tomu, že jsem asi 20 let pracoval ve Stavební údržbě, ze které, pro zajímavost, zůstala zachována jen administrativní budova – truhlárna či dřevomodelárna s neuvěřitelně bohatým čtyřpatrovým podzemním skladem modelů, stejně jako katr či klempírna, „lehly popelem“, tak mám Poldovku resp. její provozy prolezlé skrz naskrz. A troufnu si odhadnout, které její provozní budovy měly či mají nějakou cenu, ale…

Uznávám, že jiný je pohled ortodoxního Poldováka a jiný obchodníka s nemovitostmi. Co vím, tak Pavel Pravda se v areálu Poldovky pohybuje asi posledních 5 let. Z toho s nadsázkou vyplývá, že neměl co zkazit resp. už přišel téměř k hotovému…

Protože skoro všechno, co mělo nějakou cenu, už bylo většinou ukradeno resp. budovy či výrobní haly byly vybydlené a vyželezněné takovým způsobem, že do nich mnohdy stačilo lehce strčit bagrem či buldozérem a rozsypaly se, ale...

K mému údivu byla srovnána se zemí např. administrativní budova zvaná Bílý dům – pro zajímavost, proč Bílý dům? K této přezdívce prý asociovalo jeho sloupové průčelí „podobné“ tomu, jaké má Bílý dům ve Washingtonu.

Bourací stroje se také zakously do, dle mého názoru, industriálního skvostu, lité železobetonové konstrukce haly bývalých Generátorů, ale… Naštěstí si to někdo včas uvědomil a demoliční práce zastavil. Záslužné je určitě znovuzprovoznění výrobní haly Kalírny 3, nyní nabízené jako sklad, ale… Bez kalicích pecí, jeřábů atd. to není ono.

Samostatný odstavec si zaslouží takové zajímavosti jako podzemní střelnice resp. dělostřelecký kanál, kde se za 2. světové války testovaly ocelové pancíře vyrobené v Poldovce – mimochodem, jako tzv. sportovní střelnice sloužila ještě v devadesátých letech.

Nebo několik krytů civilní obrany resp. protiatomových krytů. Překvapilo a zklamalo mě, že pro ně Pavel Pravda nevidí žádné komerční využití. Na otázku redaktora, jestli by některý protiatomový kryt nebylo dobré zachovat jako muzejní kousek, odpověděl: „Kdo by se chodil dívat do protiatomového krytu? Na něm není nic zajímavého. Vidíte tlusté betonové zdi, vidíte mohutné panceřované dveře a víc nic.“ inu developer…

P.S. Doporučuji, aby se podíval na fcb skupinu Vše o Poldi a třeba by ho potom „osvítilo“.