Chodím městem a dívám se za vrata aneb Nechci hledat Eldorádo!

Jsem kladenský patriot! I když žití na Kladně vyžaduje silnou vůli! Se sarkasmem tvrdím, že v Česku není kosmopolitnější město než je Kladno, ale... Z donucení!

Také se vám stane, že zaslechnete nějakou písničku a potom jí za nic na světě nemůžete dostat z hlavy? Mně se to stalo s Eldorádem. Ne však v podání legendárního Waldy, nýbrž od „revivalové" skupiny Walda Gang. Určitě jí to neladí, jako orchestru Václava Hybše nebo KTO a už vůbec to nezní romanticky, jako od Matušky. Eldorádo v jejich podání je jiné... Drsné a agresivní tak, že mi vlezlo do hlavy a nemohl jsem se ho zbavit. A nejhorší byl refrén: „Jít a hledat Eldorádo, zbavené vší bídy člověčí, jít a hledat Eldorádo, kde je láska, mír a bezpečí.“ A jak se mi ten text mlel v hlavě pořád dokola, tak jsem o něm začal přemýšlet a babrat se v něm až na mě padly chmury...

Jestli mám zbaběle odejít z rodného Kladna, které „díky“ vyšším zájmům, bezskrupulóznímu chování několika politických hajzlíků a naivitě jednoho dobrodruha, padlo skoro až na dno a ještě po mnoha letech není zbavené vší bídy člověčí... Jestli mám odejít z rodného města, ve kterém se mě moji rodiče nebáli pustit hrát si na ulici, ale ve kterém se už hodně dlouho bezpečně necítím. Jestli…

Ale potom jsem se zdravě nas... a řekl si: Proč já?! Proč já bych měl na stará kolena odcházet hledat něco, co chci, aby bylo tady na Kladně? Ať odejdou ti, kteří nechtějí, aby tu byl mír a bezpečí! Ať odejdou ti, kteří se nechtějí přizpůsobit většině slušných Kladeňáků bez rozdílu barvy kůže, pravičákům i levičákům, pravákům i levákům, s vyznáním či bez vyznání, kuřákům i nekuřákům atd....

Abychom se nebáli jít v noci parkem nebo vedlejšími ulicemi a senioři se nestrachovali otevřít dveře od bytu. Aby ubytovny nebyly obchodem s bídou... Aby se Kladeňáci z jednotlivých městských čtvrtí znali se svým strážníkem-okrskářem, tak jak mi o tom kdysi vyprávěl táta, a mohli  se na něj s důvěrou obrátit. Aby piano určené k veřejnému muzicírování, bylo v každém městském parku a žádný barbar je nezničil. Aby opět fungovaly fontánky u kterých bychom se mohli osvěžit. Aby nebyly strhané jízdní řády MHD. Aby...

Ale místo toho, aby tohle všechno bylo, abychom žili na Kladně rádi, ustupujeme od tradičních hodnot a přizpůsobujeme se nepřizpůsobivým! Jak? Třeba tím, že neobnovujeme to, co bylo zničeno. S prostým vysvětlením, že je škoda peněz, protože by to stejně zase někdo rozbil nebo ukradl. Nebo raději alibisticky odstraníme lavičky, aby se na nich nemohla scházet pochybná individua, než aby se proti nim zasáhlo podle zákona... Ale to je všechno špatně! Na hrubý pytel patří zase jen hrubá záplata a nikoliv samet!

Hej, páni konšelé. Máte „jasné páky" na to, abyste vyhlásili nulovou toleranci násilníkům ohrožujícím bezpečnost a zdraví slušných Kladeňáků a ničitelům věcí veřejných a ztrestali je spravedlivě podle práva „padni komu padni". Tak je používejte! Dali jsme vám důvěru a určitě ji budete chtít zase. Tak se snažte!

A vůbec, kdo je nebo co je či co vůbec znamená slovo nepřizpůsobivý? Člověk přece musí ctít zákon a respektovat společenské normy země, města, obce, ve které žije a pokud tak nečiní, měl by buď odejít nebo být spravedlivě potrestán. Nebo je slovo nepřizpůsobivý bráno za terminus technicus, pro člověka žijícího určitým životním stylem? Mám tomu rozumět tak, že jako je někdo workoholik nebo alkoholik, tak někdo jiný je prostě nepřizpůsobivý a basta. A já se s tím mám smířit a brát ho takový, jaký je? Nikdy! A je mi jedno, jestli je bílý, žlutý nebo černý!

P.S. Jsem xenofobní? Ne! Jsem naivní...

Autor: Luboš Chott | pondělí 30.10.2017 5:22 | karma článku: 15,30 | přečteno: 347x