Jako kluci jsme i přes hrozbu poznámky v „žákajdě“ či dokonce ředitelské důtky hráli na školním dvoře „čáru“. Ale žádné tytyty na nás neplatilo, protože vášeň pro hru byla silnější…
Stačilo vyrýt do země ani ne metr dlouhou úsečku, uprostřed nakreslit obdélníček čili „kasu“ a už to jelo… A pětadvacetníky, padesátníky a někdy i koruny „tvrdé" česko-slovenské měny létaly vzduchem o sto šest. Někdy se stalo, že se školní dvůr proměnil doslova v jedno velké kasino několika skupinek hazard milujících školáků najednou. Zaslepeni vidinou mamonu jsme přestávali vnímat nebezpečí, které nám hrozilo a… To byl okamžik, kdy zasáhla tvrdá ruka zákona v podobě charismatického zástupce ředitele školy, který se nenápadně vloudil mezi hazardní hráče. Chvilku se zájmem sledoval hru, načež hmátl po tom nejaktivnějším. Se slovy, „tak pojď milánku,“ ho čap-nul za límec a většinou ztrestal hned na místě. Lapený si mohl demokraticky vybrat buďto poznámku do „žákajdy", nebo alternativní trest tzv. burák nebo-li oříšek – při této exekuci si musel provinilec dobrovolně opřít hlavu o hruď „kata", který si odsouzence jednou ru-kou přidržoval, aby se mu nemohl vyškubnout a klouby prstů do pěsti sevřené druhé ruky mu tvrdě rejdil po zátylku – dodnes to cítím... Stroze zavelel „diktuj,“ což znamenalo, že během výkonu trestu musel delikvent, k pobavení celé školní dvorany, potupně a na-hlas slíbit, že už nebude hrát „čáru“ – to jsme většinou nedodrželi, ale ani jsme si na tento fyzický trest nikdy neztěžovali. Teprve mnohem později mi došlo, jak bylo vedení školy fikané… Důsledně si střežilo, abychom „čáru“ nehráli na očích veřejnosti v blízkosti školy, ale na školním dvoře nám hazard naoko tolerovalo. Mělo nás přitom pěkně na očích, takže nás mohlo snadno načapat při činu a následně potrestat… Ale jak se zdá, každý tak fikaný není, nebo být nechce… V kladenském tisku nedávno proběhla zpráva, že se vedení kladenské radnice rozhodlo detailně zmapovat všechny podniky s hracími automaty a videoloterijními terminály ve městě - i nelegální. To by byl jistě bohulibý čin, kdyby ovšem zpráva dále neinformo-vala také o tom, kdo a kdy bude tuto kontrolu provádět… Takže, pokud se nejedná o do-konale matoucí zašifrovanou zprávu, kterou by nerozlouskla ani legendární Enigma, přijde mi ze strany radnice, slušně řečeno, netaktické, že strategickou informaci o nasa-zených silách a skoro přesném času útoku takto předem vytrubuje do světa... To je ne-mlich to samé, jako kdyby „říďa" naší školy vyhlásil rozhlasem, aby se tehdy a tehdy dostavili na školní dvůr k evidenci všichni hráči „čáry“. Určitě by se nás nedopočítal... Kromě toho si myslím, že to novinové avízo bylo i zbytečné. Hláška o chystané šťáře, by se do kladenských hráčských doupat – legálních i nelegálních, dostala včas i bez něho, jinými informačními kanály… Takže je to vlastně jedno... Leda, že by to bylo varování pro ty, kteří nejsou dost chápaví nebo nerozumí česky. V tom případě, bych to ale raději zopakoval alespoň ještě jednou a s překladem – sichr je sichr…
