Logicky se úroveň středních škol snižuje.

Kdysi, za mých dob, před 30 lety, šlo na střední školy, průmyslovky a gymply odhadem tak 30 % absolventů základních škol, dalších tak 20 % mělo nějaké ekonomické nebo účetní nastavby, případně učnáky z oborů, kde byla i teorie. 30, možná i 50 % šlo ze základní školy rovnou do fabrik. Gymply, průmyslovky i učňáky si mohly vybírat a z těchto absolventů si zase takových odhadem 10 - 15 % vybraly vysoké školy. Dneska doslova každý, kdo umí číst a psát, jde na střední školy, proto kvalita studentů je nejméně o řád nižší. Učnáky se musí spokojit s těmi, co dříve šli rovnou pracovat bez vyučení, průmyslovky s těmi, co dříve vegetovali na učnácích a gymply i s těmi, co dříve měli jen na průmyslovky nebo na lepší učňáky a podle nich musí nadstavit výuku. Totéž je v práci. Na práci, kde dříve přijali člověka bez vyučení, dneska musí mít bezpodmíněčně střední školu a na kdejakou blbinu vysokoškolský diplom.

Re: Logicky se úroveň středních škol snižuje.

A v práci se to taky změnilo. Zaměstnavatelé, firmy a jednotliví mistři a parťáci rezignovali na veškerou výchovu a předávání vědomostí takovému absolventovi. Dříve byla vytvářena všude různá učňovská a absolventská místa. Automaticky se očekávalo, že na taková místa budou přijímani lidi jen se základním vzděláním, případně jen s nejzákladnějším středním vzděláním v oboru a že firmy i jednotliví nadřízení budou do člověka investovat peníze a čas. Očekávalo se, že takový nový zaměstnanec se bude taky sám chtít učit, bude nasávat vědomosti a roky  bude postupovat ve firmě tak dlouho, dokud mu to jeho schopnosti umožní, někdo třeba zůstane řadový dělník, někdo třeba během let postoupí kdesi vysoko nahoru. Dneska chtějí firmy přímo už hotové zaměstnance, nechtějí do nich investovat žádné peníze a čas, aby ve firemním žebříčku postupovali.

x

vase pochybnosti o spoluzacich a testech, a skole chapu. jenom dodam, ze az se ocitnete jednou ve skutecnem pracovnim prostredi, pravdepodobne v nejake vyrobni firme, v tom lepsim pripade, budete se ptat, k cemu je vam dobra takova informace kde lezi uganda. Zacnete se divit, proc musite uplne zmenit zpusob sveho mysleni, abyste byla schopna vubec pracovat a byt efektivni. Na ugandu zapomenete...

zvídavost není zvědavost

Přes třicet let učím ve školství a vždy jsem měl radost ze studentů, kteří se ptali na věci, které nejsou v učebnicích a uvažovali kriticky.Jak se učí v psychologii - inteligence silně koreluje se zvídavostí.Student nevnímá jen fakta sdělovaná učitelem, ale hledá souvislosti a snaží se je pochopit.Některé školské systémy v zahraničí se zaměřují více na vyučování v tzv.projektech, kdy studenti pracují ve skupinách na zadaném úkolu - např.solární vytápění. Musí si najít informace z fyziky, techniky a jaké je třeba komerční využití v podnicích a domácnostech.Je to mnohem bližší reálnému životu.V práci se také pracuje většinou v kolektivech a informace nemusíte mít nabiflované. Ale stejně jako v autoškole musíte mít zvládnuté základní dovednosti ovládání vozidla a znalosti dopravních předpisů. Není možné přece možné přijet na křižovatku-stáhnout okénko a ptát se :"Kdo má,prosím vás, přednost v jízdě?"http://tn.nova.cz/vase-zpravy/blondynka-v-autoskole-neuveritelne-video.html Šťastnou cestu

Můj názor

Jsem asi výjimka, ale vždy jsem si vážil více lidí (studentů), kteří mají aspoň kousek CTI a i s vidinou horší známky se raději NAUČÍ alespoň část něčeho, než aby to sprostě opsali z taháku a ještě se radovali z dobré známky. Tady vidím největší problém nejenom školství, ale celé společnosti vůbec. Když už na počátku výchovy je tolerováno podvádět, tak v dospělosti se to bere jako samozřejmost...

Soustřeď se na svoje vzdělání

a nebudeš mít tolik problémů (hloupí spolužáci, hloupí učitelé...) Proč ti to vadí? Žeˇbudoumít taky maturitu? Že marníš čas? Tak ho nemarni. Studijních zdrojů je tolik, na internetu najdeš skoro všechno. Ale jestli ti vadí "blbárna" ve škole, to tě chápu, to si nemůžeš mc vybírat. Ale to bylo vždycky, musí se nějak přežít.

A s tím "citem pro jazyk" - pro gymnazistu je jazyk principiálně důležitý, jde o vyjadřování a pochopení toho, co se říká a píše. Ten tvůj příklad je o antonymech, tedy o logice!

Soustřeď se na svoje vzdělání

No

Pominu, že si občas trošku odporujete. Upozornili na to jiní.

Ale nedá mi to a musím podotknout jednu věc. Profesoři jsou dobří, špatní i průměrní. Někteří by i byli ochotni zkusit klást takové otázky, aby studenti museli přemýšlet. Ale co si pamatuju ze střední a základní školy, tak údaje do sebe přece studenti cpát nebudou, protože tupé učení bez pochopení je k ničemu-tato věta se hodí kupodivu každému.

 No a pokud náhodou chtěl profesor spojení dvou jednoduchých faktů, ze kterých plynula odpověď na danou otázku-tedy chtěl aby někdo přemýšlel, tak následovalo jediné: "Ale to jste nám neříkal/a." A hádejte se. Většina na to asi už nemá nervy. Zvlášť když pak přilétnou rodiče s tím, že tohle jejich syn/dcera vědět nemá, protože to není v sešitě/učebnici a tedy to nemusí umět.

máte pravdu

Bohužel roven znalostí studetů se sižuje. Přispívá k tomu i saystém. Dle mne diskutovaným vyloučením matematiky z maturitních předmětů. Matika je těžká a je základem logického uvažování. Za chvíli budou zkoušky za nic. Těchto příkladů bych našel více.

Rozpory

A víš, že si protiřečíš. V jednom odstavci říkáš, že test studijních předpokladů je na nic (což je pěkná blbost) že by se radši měli testovat znalosti (což je blbost) a v dalším odstavci říkáš, jak je blbé, že se jen učíte fakta (která jsou pak potřeba do těch testů znalostí) místo toho aby Vám někdo vysvětlil jak to funguje, k čemuž je třeba abys pochopila princip toho jevu. To zda jsi schopná porozumět tomuto výkladu daného jevu, se dá zjistit práve podle testu studijních přepokladů (který jsi zatratila), zatímco test znalostí (který glorifikuješ) je jen o tom nadrcení se faktů (což zatracuješ). Zkráceně řečeno, plácáš nesmysle

Re: Rozpory

Ale pravda je, že 90% studentů Gymnázií stejně skončí na pofiderních humanitních oborech, kde se myšlení nežádá a jejichž využití v reálném životě je nulové. Pak mají sice titul, ale v práci jsou k ničemu, protože umí jen sedět a kvákat, ale práce jim smrdí. Mají titul a myslí si, že mají patent na rozum a každý si před nimi sedna na zadek. Tak takové lidi z práce vyhodim hned po zkušebce a můžou mít třeba 3 gymnázia a 5 titulů z vysoké školy. radši vezmu člověka s učňákem, kterej nemá nosánek nahoru a umí pracovat a je ochoten se učit nové věci.

Samozřejmě školství je hnus

Nedávno jsem ten problém také sám řešil na svém blogu, ale lidé behužel netouží po změně. Ono většině asi vyhovuje se to nějak naučit a dostat papír. A jestli doufáte že na VŠ to bude jiné, tak chodím podle jakéhosi světového žebříčku na druhou nej unás a je to ještě větší parodie na školu než SŠ (jsem z těch "náročných" el. průmyslovek)

Jenom pro zamyšlení, logika gymplu: říká se, že když vylezu gympl tak mám maturitu a neumím nic, ale hodí se to nejlépe na VŠ .... proč pak stojí VŠ na základech ničeho

Holt chtělo by to aby si školy mohly alespoň trochu určovat pomínky výuky a budovat jméno ....

Re: Samozřejmě školství je hnus

na ceskych vs bohuzel neexistuje jednoduchy pojistny system hodnoceni profesoru, jak je to bezne na skolach v zahranici: kazdy student pise podrobny anonymni posudek na kazdeho profesora na konci kazdeho semestru. ohodnoceni jdou primo k dekanovi.- verte, ze by se cesti profesori zacali mnohem vic snazit.