Jak radar v Brdech ovlivnil zahájení olympijských her

Politika Čínské lidové republiky mi příliš nevoní, nicméně slavnostní zahájení her jsem si ujít nenechala. Dobře jsem udělala, protože vyšlo najevo, jak dalekosáhlé důsledky měl podpis smlouvy o umístění amerického radaru na území ČR.

Nebudu se zde rozepisovat o průběhu zahájení her v Pekingu - vystačím si se slovy krásná a megalomanská show, která si právem zaslouží obdiv. Přetrpěla jsem také zdlouhavý nástup všech velmocí, států a státečků, když se konečně objevila výprava České republiky. Usmívající se Štěpánka Hilgertová mávala vlajkou, ale mě se na oblečení českých sportovců cosi nezdálo. Chvíli jsem nad tím dumala, náhle však kamera zabrala výpravu Spojených států amerických a mně bylo vše jasné. Posuďte sami.

Ta podoba, viďte? Není to až příliš znepokojující? Jistě, česká i americká vlajka se skládají ze stejných barev, jenže kolik států má ve své vlajce modrou, bílou a červenou barvu? Stejné barvy na vlajce nic neřešily, tak jsem uvažovala dál. Bylo snad v poslední době uzavřeno nějaké spojenectví mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými? Že by ten proklatý radar...? Ano, je to tak, ve smlouvě o umístění radaru na území České republiky byla uvedena klauzule o oblečení českých sportovců! Condoleezza Riceová zblbla svým svůdným úsměvem Karla Schwarzenberga natolik, že se nedíval, co to vlastně podepisuje. Spojené státy americké tímto veřejně ukazují, že s Českou republikou mají víc než dobré vztahy, že umístění radaru na naše území je začátkem nového, velice intenzivního partnerství obou států. Je jen otázkou času, než se zjistí, co vše smlouva o radaru obsahovala, a do té doby bude český národ žít v nejistotě, zda se na naší vlajce neobjeví hvězdička, případně jestli nepřibude hvězdička na vlajce USA.

Pokud budeme hledat další zmínky o pronikání americké kultury do České republiky, dojdeme ke zjištění, že mnohé firmy a společnosti byly infiltrovány americkými agenty, kteří se podílejí na přetváření českého jazyka - násilně protlačují výrazy jako „meeting room, ASAP" atd. Dále na nás Američané zkoušejí laciné triky typu: Kdo nejí v McDonald‘s, není „in," kdo nepije Coca-Colu, je „out," když nejsi „skejťák," jsi „loser," pokud neslavíš Den nezávislosti, jsi komunista.

Dále Spojené státy americké manipulují se smýšlením mládeže pomocí reklam a telenovel, kde ukazují, že být Američanem znamená být bohatý a krásný, žít v luxusní vile s bazénem, svádět sexy blondýnky nebo svalnaté mladíky. Náctiletí tomuto tlaku lehce podlehnou a sami pokračují v rozšiřování amerických myšlenek mezi svými vrstevníky. „Mládeži! Doprava hleď!"

Ale i v centru samotné velmoci jsou osvícenci, kteří nesouhlasí s manipulativním jednáním své vlasti, a tak produkují např. seriál Simpsonovi, kde ukazují, že Američané jsou většinou tlustí, hloupí, líní, nepříjemní lidé, a varují před zhoubným vlivem amerických názorů. Z těchto rozumných pořadů by si naše budoucí generace měly brát příklad, abychom v budoucnu mohli snáze čelit útlaku Spojených států amerických.

Ale český národ se nedá! Utopte se ve své ekonomické krizi, prachbídní Američané, upadněte do kocoviny jako vaše Wall Street a neprobouzejte se! My máme silnou korunu a Járu Cimrmana! Nebudeme hvězdou, která vám bude svítit na cestu! Sbohem, Ameriko!

Dočetli jste až sem? Pak vás (nebo některé z vás) musím upozornit, že celý článek byl pouze satirou, která vskutku vznikla, když autorka sledovala zahájení Letních olympijských her v Pekingu 2008 a rozesmála ji (nejspíš náhodná) podoba oblečení amerických a českých sportovců. Dále jsem článkem chtěla upozornit na to, že hodně mých vrstevníků hlásá silně proamerické názory, podporují ODS a jiné pravicové strany, aniž by byli schopni říci proč. Nezáleží mi na tom, jestli někdo podporuje tu, či onu stranu, chce radar, nebo ne, je to koneckonců jeho věc, ale když mám názor, měla bych říct, z jakého důvodu ho zastávám, měla bych ho obhájit. Nebo ne?