Jmenování nového předsedy Nejvyššího soudu: Čachry v české justici?

Mnozí z nás si všimli, že předsedkyně Nejvyššího soudu, Ivana Brožová, podala v úterý demisi. Důvodem měl být její důchodový věk. Tiskový mluvčí soudu, Petr Knötiga, k tomu dodal, že Brožová chce vyjít vstříc novým změnám na Nejvyšším soudu. Záhy potom se k celé události vyjádřil i tiskový mluvčí prezidenta Zemana, Ovčáček, který řekl, že prezident bude na místo předsedy Nejvyššího soudu jmenovat ve čtvrtek nového kandidáta a tím je Pavel Šámal. Tato doslova závratná rychlost změn v české justici mi přijde přinejmenším podivuhodná. Jak je to ale doopravdy?

Díky novele zákona o soudech a soudcích budou končit mandáty předsedům trestního i občanskoprávního a obchodního kolegia. Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Brožová tvrdí, že tím, že odstoupila, umožní svému nástupci, aby si vybral sám svůj tým. Zároveň řekla, že považuje za důležité, aby každého předsedu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu jmenoval jiný prezident. Její rezignace právě toto umožní.

Jako člen Ústavně právního výboru se podivuji nad tím, že proces, který by ve zdravé, demokratické společnosti měl trvat týdny, možná měsíce, je zvládnut v průběhu několika dnů. Navíc se nekonala ani debata odborné společnosti. To vede k úvaze, že jednání proběhla dávno předtím a vše bylo předem připraveno a domluveno.

Je totiž s podivem, že Ivana Brožová, která dokonce dokázala zvrátit pokus o své odvolání exprezidentem Václavem Klausem a tehdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, opouští s úsměvem své místo. Pro dokreslení celého obrazu je nutno dodat, že Brožová byla členkou poradního sboru současného prezidenta Miloše Zemana. Ten ji z něho ale loni v srpnu vyřadil pro ztrátu důvěryhodnosti.

Oproti tomu je osoba pana Šámala dávána do souvislosti s kauzou katarského prince, který v Česku zneužíval nezletilé dívky. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec kauzu předal do Kataru, i když obecné soudy tvrdily, že je to nezákonné. Nejvyšší soud měl ale na situaci opačný názor. Šámal následně vystoupil s tím, že předání případu k řešení jinému státu je v pravomoci ministra spravedlnosti a není tedy na tom nic divného. Jednalo se snad o projev loajality?

Celá záležitost nevyvolává pochybnosti jen ve mně. I když ministryně spravedlnosti Helena Válková před médii odmítla jakýkoli komplot, dodala, že i jí samotnou překvapila rychlost, jakou změna proběhla. Ministr pro lidská práva Dienstbier také tvrdí, že to byla předem domluvená věc. Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek je rovněž přesvědčen, že tato rychlá výměna byla předem domluvena a na jejím pozadí stojí zájmy dalších osob.

Podle některých informací by totiž za tak rychlou „výměnou“ měl stát předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a předseda Nejvyššího správního soudu Pavel Josef Baxa. Cílem jejich jednání mělo být dosazení do funkce předsedy Nejvyššího soudu někoho, kdo patří do jejich vztahové justiční politiky.

Navíc se očekávalo, že Brožovou na jejím postu výhledově nahradí Roman Fiala. Podle různých spekulací by to však nakonec mohlo být tak, že Šámala doporučil k jmenování Miloši Zemanovi Pavel Rychetský, který vidí ve Fialovi svého nástupce.

Ať už je to jakkoli, je to pěkně zamotaný případ. Osobně nemám proti panu Šámalovi vůbec nic. Ale poněkud nešťastný způsob jeho jmenování mě opravdu udivuje. K podobným „čachrům“ by ve zralé, demokratické a právní zemi rozhodně docházet nemělo. Nevrhá to dobré světlo ani na českou justici, ani na české politiky.