Je pátek ráno, mé oči se otevírají, vstávám z postele a než vyrazím do práce, musím zajít do zverimexu koupit mým potkanicím krmivo. Oblékám se, nahodím na sebe bundu, do kapes si strčím peněženku a mobil a vyrážím z domu. Přicházím ke zverimexu asi v 8:30, ajaj, je zavřeno. Otevírá se až v 9, tak se otočím a jdu počkat domů, po cestě zpátky narazím na dva mladé muže z nichž je jeden Romské národnosti...
Už když je vidím z dálky, tak na mě mladý muž (cca 20 let) romského původu zahuláká něco jako: "Máš peníze?" Ignoruji ho a pokračuji v cestě domů. Míjíme se a za svými zády slyším že se oba muži zastavili a jeden z nich se mě ptá, zda nevím kolik je hodin. Otáčím se k němu, vytahuji svůj mobilní telefon a natáčím k muži romské národnosti displej, aby se mohl podívat na čas. V tom vidím, jak jeho tmavá ruka svižně mobilní telefonu uchopuje. Oba muži se otáčí a odchází se slovy, že pokud mobilní telefon chci zpět, ať jdu za nimi do parku "a nějak se domluvíme". Já na to: "nikam nejdu, maximálně na policii". "Tak si běž", odvětil Rom. Ne, že bych z nich měl strach, problémem ovšem je, že mám ve své kapse peněženku v níž je tržba z mého podniku za celý týden. Obracím se tedy a jdu si rychle peníze odnést domů. Poté se vydávám za muži do parku a kde nikdo, tu nikdo.
Téhož dne jsem už neměl čas (strávil jsem ho koupí nového mobilního telefonu atd.), ale toho následujícího jsem se vypravil na pobočku České státní policie. Celou událost jsem nahlásil (hlavním důvodem ovšem bylo to, že v mobilu byla paušální SIMkarta společnosti T-Mobile a kdybych tuto krádež nenahlásil na policii, musel bych za novou simkartu zaplatit 450,- KČ).
Po nějakém čase mi přišlo předvolání, že se mám dostavit na stanici České policie. Dostavil jsem se a bylo mi předloženo fotoalbum "nejčastějších pachatelů trestných činů ve Frýdku-Místku". Měl jsem se podívat, zda tam nenaleznu toho, kdo mi mobilní telefon ukradl. Bez výsledku.
Pár dní nato mi přišlo vyrozumění od policie, že byl případ uzavřen a považoval jsem celou věc za hotovou.
Pár týdnů nato mi ale přišel další dopis od policie České republiky. Po jeho přečtení mi vyskočil úsměv na rtech. Stálo tam, že byl vydám "soudní příkaz na zjištění, kdo mobilní telefon využívá". Na jeho základě bylo zjištěno, že tento mobilní telefon využívá jistá paní Hlaváčová z Frýdku-Místku a že jí jej prodal její bratr - Roman Hlaváč. Dostavil jsem se tedy na stanici, kde mi strážník mobilní telefon předal.
Pan Roman Hlaváč byl opravdu tím, kdo mi mobilní telefon odcizil a byl předán do spárů kriminální policie. Celá věc půjde před soud a já mám nárok na vymáhání všech nákladů, které mi ve spojení s krádeží mobilního telefonu vznikly, například - rozdíl ceny mezi koupí a prodejem náhradního mobilního telefonu, výdej nové simkarty, neuskutečněné objednávky a následné ztráty v rámci podnikání, výdaje spojující se s výdaji které mi krádeží mobilu vznikly a tak dále. Částka se nakonec vyšplhala cca na 6.000,- KČ.
Chci tímto vyzvat všechny čtenáře, pokud vám někdo odcizí mobilní telefon, udělejte si hodinku času a zajděte krádež nahlásit na policii. Není to zbytečné jak se mnoho lidí domnívá (i já jsem si to myslel). Pokud mobil někde svoji vinou ztratíte, tak bohužel, ale pokud vás okradou, máte velkou šanci že přístroj získáte zpět.
V tomto konkrétním případě mi nešlo o cenu telefonu a podobně, ale o princip. Takových hajzlů je v naší zemi mnoho. Ten, který okradl mě, má nyní těžké problémy. Pokud mi částku neuhradí, navštíví ho exekutor a jak je známo, exekutoři jsou ďábli na zemi, zlo, s nimž nechce mít nikdo nic společného. Ale v tomto případě bude setkání s ďáblem oprávněným trestem.
Tímto děkuji policii české republiky za dobře odvedenou práci ;-)
