had

jak těžkne ovzduší-příměs plynu-modlím se za dušiv zemi stínůnež rakovinuto se radši udusím

nespatřím nikdy řím

ani pár minut

proto už nevěřím

a neprominu!

(neumím zvládat

svou kocovinu..)

vzdávám tu únavu

nejde to, lituji,

padám v síť pavučin

hrnu si na hlavu

brouky a hlínu

hádám

zda dopluji

k přístavu

nebo jej minu?

nežádám

děkuji

po žádném ústavu

nenárokuji

milost za nevinu

či jinou nápravu

nemám se ráda.

zamávat davu..

svědomí zpytuji

znám hříchů většinu

účty své skládám

a snad si u hada

potom odpočinu

až umřu mladá