srdce

Velebme člověka, co slovu dostojí, co stojí za svými postoji, co hrdost má svoji před nikým nekleká     obléká oblek a knížek se nebojí.. 

asi je z daleka,

možná na přístrojích

krev z něho vytéká,

rány se nehojí

jaká je prognóza

jak lékař

 zvědavost ukojí

a co diagnóza,

 kdy že to mám pojít

a je to na beton?

Srdce to ústrojí,

co tluče mi v kozách,

srdce, můj orloji,

srdce, má kometo,

hrudi má ve zbroji

 kdy s námi zametou?

Kdy bude ámen

s hlavou mojí

kójí a planetou

v jediném výboji

já s milým pánem

život již nespojím

ba ne..