anděli

šetřím slzamia tiše se svlékám,milostným vyznáním se vyhýbámco jsem to za člověka?

ruce ti líbám,

když lámeš mi křídla..

jak pak pahýly mávám

tak působím komicky

a marná sláva,

to budu už navždycky.

prášky nepomáhaj

a stav je kritický..

říkáš mi maličká,

já chci být dospělá,

málo let ve svíčkách,

malýho anděla

v sobě už nehýčkám,

nikdy jsem nechtěla

koupit si slzami

svatozář kostela..

jenže ta křídla mi

tak strašně slušela..