Každý má vakcínu doma ! ! !

Mám přátele, kteří mne informují o různých zprávách týkajících se současné situace. Které jsou pravdivé, které zcestné ? Které chtějí pomoci, které nepomáhají, nebo dokonce chtějí škodit v něčí prospěch ?    

 Zaujala mne  publikovaná informace z 21. 3. 2020. z gruzínského Taškentu, u které je uveden  kandidát lékařských věd SHUKHRAT  KHALILOV  i  R. M. KHAITOV  a  B. V. PINEGIN.

.Existují přírodní produkty. které mají bakteriální  vlastnosti, ale také přímo ovlivňují viry a zabíjejí je. Nejúčinnější v tomto ohledu je česnek. Pokud vstoupí do tenkého střeva, začne okamžitě zabíjet COVIT-19, který ničí lymfoidní tkáň tenkého střeva produkující protilátky ( imunoglobulíny). Odborné výrazy použité v tomto textu lze nalézt v Praktickém slovníku medicíny určeném pro širokou veřejnost, autoři Martin Vokurka, Jan Hugo a kolektiv. 

Zachránit nás má vytvoření umělé vakcíny v nákladných laboratořích, které obvykle trvají řadu měsíců, neboť se zjišťují přijatelné vedlejší účinky. 

V současné době jsou všechna epidemická opatření zaměřena na zabránění vstupu  koronaviru do plic.  ( noste roušky, myjte ruce, nepřibližujte se k jiným lidem atd,)  Čili všechna terapeutická opatření jsou zaměřena na zabránění koronaviru do plic a na boj proti komplikacím ve formě pneumonie ( vztah k plicím, dechu,  zápal či zánět plic).

Hlavním nebezpečím viru COVID 19 je, že  se nechrání a neposiluje imunitní systém. Mluví se o inkubační době, jejíž délka je závislá na odolnosti lymfatického systému než nastane zvýšení teploty, dušnost, nedostatek kyslíku . . . 

Kde je imunitní systém a v jakém je stavu? 80 % celého imunitního systému je konvertováno ve sliznicích a submukózních ( podslizničních) vrstvách dutých a trubicových orgánů dýchacích,  trávicích ( tenké střevo), močových . . . Lymfatická tkáň produkuje lymfocity T, B, t.j. druh bílých krvinek, které se významně  podílejí na specifické imunitě (obranyschopnosti). Lymfocity přežívají v organismu dlouhou  dobu a tvoří t.zv. paměťové buňky, které si pamatují  setkání s cizorodou látkou (antigenem) a jsou pro ni schopny znovu reagovat. Na tomto principu funguje očkování (vakcinace). 

Česnek obsahuje vitaminy A, C, D, skupiny B, látky podobné pohlavním hormonům, jód, allicin, který má silný antibakteriální a antimykotický účinek. Léčí infekční průjmy, rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak. Působí antiskleroticky, brání vzniku tukových a minerálních usazenin cévních stěn, snižuje krevní koncentraci cholesterolu a zvyšuje jeho vylučování. Osvědčuje se při léčbě plicních a průduškových zánětů. Vhodné je podávat česnek v mléku. Denní dávka může činit až 12 g. Kromě přidávání do potravin se večer připraví česneková voda.
Do 0,5 l sklenice se rozřízne 1 oloupaný stroužek. Ráno se na lačno vypije polovina sklenice, večer se  2 h po jídle dopije zbytek a připraví se dávka na další den. Rozříznutý česnek se rozmělní a přidá k jiné potravině. Nezvyšujte nadměrně denní dávky.