Odpovědní občané většinou nakonec naletí na hororová strašení těch, kteří jsou tzv. za vodou. Kupodivu se v Čechách nenosí pojmy slušná odměna a nemravný zisk. Slušná odměna je považována za odborářské vyděračství a nemravný zisk za spravedlivou odměnu. "Spravedlivá odměna", rozuměj, nemravný zisk, je velmi často generována z veřejných prostředků, což je v Čechách povážováno za vrchol podnikatelského mistrovství. Čtenáři dobrodružných románů a milovníci filmů, kde se objevují useknuté hlavy milovaných koní, zabití pejsci a kočičky a občas dokonce někdo s ptáčkem, někdy i vlastním, v ústech, to snadno rozpoznají jako "poctivý" mafiánský princip.
Našim zavodářským kruhům, jež zbohatly výše naznačeným mistrovstvím, se podařilo postavit proti lékařům i prosté lidi. Někdy dokonce oprávněně. Lékaře nedělá titul a ukončené studium, ale jestli umí léčit, zda umí jednat s pacienty atd. Já osobně tuto negativní zkušenost s lékaři nemám, ale pokud se řídíme tím, jak to chodí v ostatních profesích, kdy špička je vždy úzká, průměr lecjaký a šejdíři strašní, je možné že i u lékařů je jistá obdoba.
Víme také, že v českém systému lékař, jenž pracuje v nemocnici a má služby, je jistý otrok, vězeň, který dlouhé hodiny tráví na pracovišti. Je otázka, kolik je tam pacientů, jak je vytížen a z doslechu vím, že i v kulturních zemích může být ten velký odborník doma na telefonu a nemusí spát kousek od pacienta, ale to se neodvažuju hodnotit, podotýkám, že interpretuju názory často velmi protichůdně se vyjadřujících lékařů, mých přátel. Jeden lékař říká, že lékaři jsou líná banda, která se jen válí a nic nedělá, druhý pak zase s tragickým výrazem ve tváři dokazuje, že jsou nejhůře placená námezdní síla v Čechách.
Sám jsem ze středoškolského učitelského rangu. Za komunistů jsme byli placeni tak, jak jsme byli placeni, když bylo třeba, tak nás poslali na pole bojovat se zrnem, s chmelem anebo bramborem. Mým nejkrásnějším zážitkem, musím přiznat, bylo čtrnáct dnů za volantem sovětského kombajnu SK4 na Šumavě, zatímco děti sbíraly s babkami kámen na polích. Kupodivu se nikomu nic nestalo, až na občas o kamenem vylomený zub na liště kombajnu a žaludeční nevolnost studenta, jenž potají zkoušel zázračnou moc alkoholu.
Celých dvacet let po revoluci nám bylo tvrzeno, že je nás učitýlků moc, dokonce nejvíce, porevoluční stát nemá peníze, tak se musíme obětovat. Někteří šli prodávat léky, vzali si hypotéky, koupili domky a jiní, já mezi nimi, jsme čekali, až se stát sebere a důstojně nás odmění, budujeme přece pravý kapitalistický ráj v západním duchu. Demokratický stát dokonce trpí takovou pitomost, že nás žáci v starorakouském duchu nazývají profesory. Ne, že bychom neměli jistou vážnost. V období přijímacích řízení a maturit docela cítíme důležitost našeho povolání.A tak i velmi bohatí, úspěšní lidé nám svěřují své ratolesti, aby pak mohly na vysokou školu, dokonce třeba i plzeňská práva, jež absolvoval i ten krásný mladinký ministr spravedlnosti, jenž se snad tím ministrem přímo narodil.
Vzhledem k tomu, co se v Čechách považuje za slušnou doměnu, tak si nemáme my učitýlci na co stěžovat, ale nemohl by konečně někdo přesně říct, co je to ten nemravný zisk?
Mně to vždycky pan farář biblicky při kázání vysvětlí tak, že tomu moc nerozumím, a tak se snad někdo najde, myslím, že třeba pan ministr Kalousek, nebo dokonce pan prezident Klaus, tak ti by to dokázali skvěle, jsou to přece velmi mravní lidé.
Sám Ludwig Erhard, otec slavného hospodářského zázraku Německa, by se mohl jít schovat, jak nám vždycky vysvětloval ten náš úspěch tatíček Klaus z Hradu.
Jedna strana si udělala z nestoudného odměňování učitelů politikum a její ministr to vzal z správný konec.
Mladé učitele postavil na nohy a starým to už přece jakžtakž vychází. Protože je to střelec, tak se pustil i do státních maturit. Když už byly stamiliony vyvedeny k soukromému subjektu, tak maturity proběhnou hlava nehlava, i kdyby měly být neskutečně drahé, popírat zadání a samy o sobě vlastně dosti hloupé. Asi ti páni z toho soukromého susbjektu byli dosti chytří na ty převody peněz, ale odborně moc nadhledu a důvtipu něměli, což se pozná podle toho, že jednoduché se udělá složitě, co mohlo být levné, draze. Je tu ale jeden kladný jev, učitel se zapotí a žák se vlastně nepředře.
Jedna kolegyně se nedávno tvářila dosti naštvaně, když zjistila, že cikánka, která nikdy nepracovala, pobírá většjí důchod než ona, jež se obětovala pro vzdělání české mládeže, i když ona sama vždy měla plat jako velmi skrovné kapesné, zaměstnání jako příjemné hoby, neboť je ženou vyhledávaného, vynikajícího zubaře.
Vím, že bychom měli my učitýlci držet ústa, když vlastně vůbec nepracujeme, protože máme pořád prázdniny, jako třeba já teď. I když musím milé veřejnosti připomenout, že u mne to tento rok moc neplatí, protože připravuju tak dvě stě pracovních listů žáka, které měl vypracovat soukromý subjekt, který za to vyinkasoval od státu stamiliony, jde přece o státní maturitu. Takový jeden pracovní list se může skládat i ze tří listů, takže vlastně dám dohromady jen tak bokem menší knihu.
Takže tady je docela jasné, co je ta slušná mzda, ale naprosto nechápu ten nemravný zisk. Vždy, když na tohle biblické téma mluví náš pan farář při kázání, tak mi to není moc jasné. Myslím, že to by nám snad uměl dobře vysvětlit jen pan ministr Kalousek, anebo dokonce jen pan prezident Klaus, to jsou přece sami o sobě velmi mravní lidié.
