Všechno nejlepší, pane prezidente

Četl jsem zde na blogu, že nějaký politik doporučoval, aby členové strany, jíž je předsedou, ignorovali Vaše narozeniny. I když bytostně nesouhlasím s mnoha věcmi, jež děláte i říkáte, zejména při rozhovorech s přáteli z ciziny, musím i na sebe nechat padnout část té ostudy, kterou nám po světě děláte, tak si musím přiznat, že i já jsem odpovědný za to, že vlastně v čele našeho státu stojíte.

Zejména v počátku jste mne okouzlil svou sebejistotou, rozhodnutími, znalostmi, kdy jsem si byl jist, že nejdůležitější je rychlost, jak jste hlásal, aby nám lstiví komunisti zase vše nevyfoukli. Nějaký právní rámec se přece časem dodělá.

Došlo mi na rozdíl od Karla Kryla hodně pozdě, že to je nesmysl. Ten zpěvák se kvůli tomu utrápil a my to přežili.

Váš tah byl geniální v tom, že jste řekl, my chceme regulérní západní demokracii, zakládám ODS, to bylo slovo! Protože jsem dost neinteligentní, tak jsem si neuvědomil, že by žádná slušná demokracie nikdy takový postup transformace nedopustila, a také by nedopustila jiná hesla a jinou pravdu. Nastartoval jste ale československou operetní demokracii, postavil se proti hodnotám, jež přinesl Václav Havel, a vždy jste, podobně jako dnes vševěd pan Kalousek, dokázal každého zesměšnit. Pan Kalousek přece ještě včera věděl, že nás krize nemůže postihnout, protože naše banky jsou přece v pořádku, zejména tím, že nejsou naše.

Nechápu, proč by měl předseda mé strany nabádat nás, své straníky, abychom prezidentovi nepoblahopřáli k narozeninám, když si ho při první volbě zvolila právě má strana, i když já byl ve stranickém referendu spolu s ostatními straníky proti tomu.

Ale 27 nebo 28 našich zástupců se na stranické referendum neohlíželo, ohlíželi se na své svědomí, což jim nemohu vytýkat, a zvolili vás, protože jste byl krásnější, kultivovanější, nepil jste becherovku, nejedl tolik výrobky z vepřového, tolik jste se tomu chytrému zvířátku tehdy ještě ani nepodobal, oni vás prostě zvolili, a tak ten kandidát z Vysočiny, který to považoval za stranickou zradu, odešel zadním vchodem, protože on, po vás druhý nejchytřejší prognostik světa, nekalkuloval se zradou, s níž vy jste měl  ze Sarajeva jisté zkušenosti.

Mne zase zradil ten prognostik z Vysočiny, protože já jsem kvůli němu vstoupil do té strany, z níž on odešel.

Nevím, jestli byl tehdy ten náš dnešní předseda už někde v parlamentu, nebo zda byl mezi těmi muži s čistým svědomím, kteří vás tehdy zvolili, možná že ho ještě vláčela maminka někde po sídlišti v kočáře, ale já vám, pane prezidente, přeju vše dobré, i já jsem odpovědný za vaši volbu a některé věci, co děláte, se mi docela líbily.

Tak třeba s tím Zikmundem, největším zvonem Svatovítské katedrály, pak se mi líbilo, že jste šel pěšky za papamobilem, říkal jsem si hle, Bůh a kráčí za papežem, jaká pokora.

Hodně štěstí a všechno dobré, pane prezidente, náš národ si vás zaslouží, vlastně spíše ne, protože vy třeba v přechodníku nikdy chybu neuděláte, ale my chybujeme stále.