Vedeme spousty keců, ale...?

Vedeme opravdu spousty keců o chudácích doktůrcích, o ubožácích učitýlcích, o mravných politicích, o daních. Ale co se týká bezdomovců a cikánů, tam jsme v koncích.  

Jsou země, kde je těchto lidí na ulicích méně, a proč? Za komoušů jsem byl v Americe, když jsme šli v noci z diskotéky tak v každém výklenku u baráku spal člověk. Říkal jsem si, jak se mi ta Amerika líbí, tak tohle mne stresuje, to bych v Československu nechtěl.

Čtrnáct dní jsem tam pracoval ve vývařovně pro chudáky, to jídlo, co se tam dávalo lidem bez domova, to jsem raději ani neochutnal. Měl jsem dojem, že by to nejedl ani pes.

No vida a my tu máme bezdomovectví, mnoho o něm nevíme, tak co tedy s tím, ale nechoďte na mne s řečmi, že si to ti lidé zvolili, že každý má šanci, že kdyby chtěli pracovat, tak práci určitě seženou. Jak tohle řešit? Přes obce?

Má na to nějakou metodiku Německo, Švýcarsko, Švédsko, Norsko? Jak to je?

Celý život říkám, že až bude k nám na gymnázium chodit Cikán, že mu budu nosit tašku do školy. Chodí k nám už dost dětí vietnamského původu a Cikáni nikde, tak jak to je?

Kolik je vysokých škol vyučujících nejrůznější pedagogiky, sociálně právní systémy, kolik se s tím dobře živí lidí a výsledek za dvacet let žádný.

Jsme chudá, nebo bohatá společnost? Čím jsme chudí a čím bohatí?

Ty věci, co se mi líbily v Americe, jsem zde ještě nezaznamenal, to odporné jsme prevzali. Proč to je? Čím to je?

Jo a všechno dobré v novém roce a domov lidem bez domova a vzdělání cikánům, to bych si přál.