V jednom ze svých nedávných článků jsem zaútočil na Václava Moravce. Náhoda tomu chtěla, že jsem sledoval dnešní otázky. Byl jsem zvědavý, jak se zmocní náročných témat s výjimečnými lidmi. Samozřejmě že jedničkou mezi návštěvníky byl václav Havel.
Nechci se tedy zabývat tím, jak Václav Havel v klidu a přitom brilantně zhodnotil náš politický vývoj. A zobecnila ho jeho myšlenka, že institucionální základ nestačí, ale musí ho provázet duch a úcta k právu. Také řekl, že pokulhávání práva za hospodářskými změnami vedlo k dnešnímu stavu, kdy sklízíme plody mafiánství, korupce a kejklířství.
Václav Moravec měl besedu dokonale připravenou, moderoval ji brilantně , nechal Václava Havla dokončit myšlenky, do řeči skočil jen omylem a chybu okamžitě citlivě napravil.
Když pak moderátor trochu zaútočil na odbory, Václav Havel opět se svým nadhledem řekl, že odbory plní jen svou povinnost, zastávají se zaměstnanců. Dále se v klidu zastavili u ústavy, jejích naléhavých úravách a o potřebě zpřesnění pravomocí.
Na problém se serverem Wikileaks prezident reagoval tak, že odpovědnost je pomalejší než vývoj nových technologií.
Václav Havel se taky nepřiklonil k českému vychytralému postoji, co se týká eura a eurozony. Stále vidí smysl v přijetí eura, čímž Václava Moravce trochu překvapil. Problémy eurozóny vidí jako výzvu k poučení.
První část otázek tedy byla zajímává, poučná, nadčasová, s havlovským nadhledem a Václav Havel i Václav Moravec skvělí. Vedením rozhovoru, tvorbou otázek i celkovým působením. Jsem si jist, že i prezident měl z moderátora výborný pocit.
V druhé části debaty se sešli filosof Václav Bělohradský, ekonom Milan Zelený a poradce premiéra Martin Říman. Zde se mluvilo spíše v obecné rovině a samozřejmě že se křížly roviny pohledů, ekonomická filozofická a politická. Zde opět nechal moderátor vyznít názory jednotlivých osobností. Kladem besedy bylo, že se všichni dokázali respektovat a vzájemně si vyjasnit své názory a pohledy.
Je samozřejmé, že nemohlo dojít k nějaké úplné shodě. ale na diváka z diskuse nedoléhala tíseň, beznaděj a znechucení ze vzájemného osočování.
Zdárnému průběhu besedy napomohl moderátor.
Václava Moravce jsem považoval od samotného začátku, kdy jsem ho znal ještě z rádia F1, za nejnadějnějšího moderátora. Proto mne velmi zklamalo jeho moderování rozhovoru s Liborem Michálkem. Poslední nedělní otázky mne potěšily v tom, že Václav Moravec se zase vydal svou dobrou cestou.
