Psáno pro Jindřichohradecký deník Možná že se někomu zdá titulek mého článku příliš provokativní, ale já jsem přesvědčen, že tomu tak není. Zabýváme-li se kořeny české demokracie, tak byly spojeny především s humanitou.
Jak si ale představit českou humanitu? Zde bych se přidružil k slovenskému národu, který jak jsme si všimli, přijal cyrilometodějskou tradici za vlastní, tím pádem se stal nejstarším, a jistě i nejhumánnějším slovanským národem, takže díky soluňským bratrům jsme také nastoupili na humánní cestu, protože Konstantin v Proglasu, předmluvě k překladu evangelií říká, že přináší výjimečnou zvěst, která slovanské kmeny výrazně polidští.
Milosrdenství, Láska i sebeobětování se, to jsou jistě některá z poselství Nového zákona, když pomineme tu nejúžasnější zvěst, naději na pokračování života po pozemské pouti.
Křesťanskou ideologii jistě zvýrazňují i snahy Karla IV., ale nesmíme zapomenout na Anežku Českou a na Jana Nepomuckého, výjimečné české osobnosti, ale to již Karlu IV. šlape na paty Jan Milíč z Kroměříže, který je povolán k soudu do Říma, kde se ale obhájí, zatímco Jan Hus do Říma nejede, ale pak se vydá na pokračování svého procesu do Kostnice. My ale u Husa můžeme přijmout jeho apel na Pravdu, nežít v rozporu v tom, jak se chováme, a co hlásáme. Zde už máme jednoho z tvůrců českých snah po Pravdě. Právě na to navazuje s velkou intenzitou T.G. Masaryk, který staví právě na české protestantské tradici, kde nesmíme zapomenout na Petra Chelčického, který chce dokonce rušit stavy, lidé si mají být rovni, takže zde se dostáváme k beztřídní společnosti, jde se až nemasarykovsky k neodporování zlu násilím, neboť Masaryk říká, je třeba se proti zlu aktivně stavět od samotného počátku.
Pak jsou protestanti vyautováni, zčásti i svou vlastní záští, nebojovností, ale i chamtivostí a touhou po cizím majetku a přicházejí zejména jezuité. Když se dnes pokusíme objektivně zhodnotit jejich dějinné působení v Čechách, zjistíme, že klady nebetyčně překrývají zápory. Zde jsme stále u té zvěsti, která se táhne jako červená nit našimi tisíciletými dějinami, i našeho začlenění do západní kultury, nejde zapomenout na benediktiny, ale samozřejmě ani na Komenského, který rozvíjí vědu, umění, ale i křesťanskou filozofii jako cestu k dobru a humanitě.
Chelčický tedy myslí na podobný cíl jako komunisté, ale prostředky jsou diametrálně odlišné. Láska kontra revoluce.
A tak si Masaryk myslí, že v české tradici je, nenechat bratra strádat, nenechat ho na ulici, proto podle něj komunizmus je pro Čechy nevhodný.
Český kapitalizmus nahradil komunistický socializmus s tím, že ho překoná. V čem tedy. Zejména ve svobodách, což se jistě zdařilo. Tvrdil, že je ekonomicky lepší a efektivnější, tudíž že vytvoří větší bohatství. Zde jistě nezklamal určitou část lidí, kteří snově zbohatli, ale velkou část materiálně neuspokojil a leckoho uvedl do nejistoty, beznaděje, chudoby a vlastně do pozice žebráka, který chodí na sociálku pro peníze, obrazně řečeno.
V sociální oblasti tedy český kapitalizmus selhává a vytváří dokonce i vrstvu bezdomovců, v níž nejsou vysokoškoláci žádnou podstatnou výjimkou.
Jak to řešit. Vrátit se k něčemu podobnému jako byl komunistický socializmus? To by asi nešlo bez ztráty svobody.
Pak je tu druhá cesta. Opravdu obtížná. Vrátit se k podstatě české humanity. Třeba tak, jak to říká Komenský a třeba i tak, jak to čteme u Masaryka, který Čapkovi v Hovorech řekne, že demokracii bere jako pokračování království Božího na zemi. Ta podstata je dnes vlastně ruku v ruce protestantská i katolická, ale řekl bych hluboce tolerantní, ale jenom do té míry kdy jsou respektovány lidskost a milosrdenství.
Kde je zlo, tam má být odpor k němu! Kde je lež, tam má být odpor k ní!
Dvě naše rozhodující strany ODS a ČSSD nepochopily, v čem spočívá jejich úkol. Vzdaly se ideálu pro mamon, boj o trafiky a moc.
Tím uvrhly zemi do katastrofy, která má ale řešení. Někdo musí vyslovit ideu, která dá lidem naději! To se ale dnes neděje. Idea je zapomenuta.
Když se přestanou používat základní pravidla, země se dostává do rozkladu.Pokud se současný český kapitalizmus nepromění, musí zmizet, protože jinak je vlastně opravdu krokem zpět!
