Část národa se hroutí z toho, že by manaželka pana prezidenta nemusela umět česky, a ozývají se hysterické výkřiky, že někdo nechce první dámu, která neumí česky.
Tak s tímhle kňouráním absolutně nesouhlasím. Podívejme se, jak by se na tuto situaci díval Karel Havlíček. Ten by řekl, mně milejší dobrý Němec než nedobrý Čech. Říká tím, že na prvním místě chce, aby byl člověk a potom až to další kádrování.
Masaryk si nesmírně vážil Havlíčka a vzal si Američanku, s čímž by někteří dogmatičtí rusofilové mohli mít problém, ale ta Američanka udělala pro Masaryka a pro národ nesmírně mnoho, i když sama pak končí těžce nemocná stranou.
Všimněme si, že Havlíček mluví v rodě mužském, protože kádrovat ženu jako nerozlučnou součást manžela se mu zdá jistě zcela nepatřičné. Proto tvořím také tuto lehkou mystifikaci!
Budu volit Zemana, ale zvítězí-li Karel, přijmu na českéím trůnu Rakušanku velmi rád, protože já jsem mohl být také Rakušan, kdybychom to Rakousko nerozbili, ale hlavně je havlíčkovsky rozhodující, jaký je to člověk, a když se podíváme na jejího manžela, tak si musíme být jisti, že ona musí být dobrý člověk, protože vydžet s takovým originálem, jako je kníže, nemusí být zrovna snadné. A vrátit se k němu po rozvodu, klobouk dolů!
Masaryk, na nějž stále zapomínáme, říkal, že český národ má jedinou cesstu, a to cestu vzhůru, sem patří jako samozřejmost, když máme to indiánské nářečí češtinu, učit se jazyky minimálně okolních národů, takže vzhůru na to.
Myslím, že rakouština nám může být dobrá nejenom kvůli manželce případného prezidenta, ale tuším, že to je evropský kulturní jazyk, a tak pokud nevyhraje náš jemný a něžný miláček Milošek Zeman, VÍTÁME VÁS MILÁ RAKUŠANDO!
Já vlastně nevím jistě, jestli je to Rakušanka, ale to je mi jedno, i kdyby byla z kmene Sqwaksinů, hodná královna je vítaná v jakékoliv podobě.
