Nedělní ráno a cowboys

Probouzím se v pět a nemůžu se dočkat, až se rozední, dnes to vskutku stojí za to, oblačnost je vysoká a já nacházím pár starých hadrů, vyšlapané maratonky a ven.

Proběhnu kolem dvou bloků, můj pohled sklouzne vlevo k menšímu nákupnímu centru, které tu vloni vyrostlo, ale neotočím hlavu vpravo, kudy má vést má cesta do otevřené volné přírody. Poránu zde ještě žádní nakupující nejsou, ale uprostřed malého náměstíčka jsou dva chlapi na koních, oblečeni v americkém stylu, klobouky na hlavách. Dokonce i koně nejsou žádní vysocí dostihoví, ale nižší, odolné, pracovité typy.

Má cesta ale vede jinudy, a tak nechám nákupní centrum vlevo za sebou, sbíhám k potoku, když se téměř leknu.

Chlapi na koních jedou vedle mne. Škoda, že nemám foťák, zavolám na ně. Většinou ho beru, ale dneska jsem ho zapomněl, a taková krása. Mrzí mne, že jsem ty exoty nemohl vyfotit v tom nákupním centru, to by byla fotka. Možná že by se někdo zamyslel, jestli je vhodné postavit obchoďáky úplně všude a zda nejsou náhodou tyhle čtyři bytosti daleko rozumnější tím, jaký vedou život v souladu s přírodou.

Pane, vy jste krásnej, řekne jeden jezdec. Malinko zaváhám nad jeho orientací. Chlapík mi doporučí, ať se kouknu kolem, že nikde nikdo ještě není, dává najevo, že my, kteří nechrápem, jsme krásnější tím, že si užíváme rána.

Jsou jako praví Američani, říkám si, ale pak musím připustit, že jsem taky Američan. Odkud přišel jogging? Myslím, že z Ameriky. A já takhle pobíhal již v dobách komunismu. Lidi už si na mne zvykli, a tak mne tolerují i jako potrhlého běhajícího šedesátníka.

Vbíhám do lesíka, který bychom mohli nazvat malá kunratická přímo za humny. Öbíhám tam asi tři osmiminutové okruhy a přitom se mi vybavují zajímavé úvahy žáků, jejichž práce jsem opravoval.V jedné otázce se měli zamyslet, jaké skupiny by dnes mohli přirovnat k lumírovcům a ruchovcům devatenáctého století.

Někteří odpovídají, že ODS jsou kosmopolitní jako lumírovci a že ČSSD jsou národovci jako ruchovci. Musím přiznat, že jako sociální demokrat to vidím naopak. Co ale mohu dělat, když diskuse je přece svobodná.

Ale to už přibíhám k domovu, kde se těším na ten opravdový orgazmus horké sprchy. Nádherné nedělní ráno. Politické diskuse dnes sledovat nebudu, aby zůstalo nádherné.

Autor: Jaroslav Cempírek | neděle 8.3.2009 10:41 | karma článku: 11,34 | přečteno: 851x