Národe kňouralů – jeď na kole!

Skoro celý život jezdím do práce na kole, a to v létě, na podzim, na jaře i v zimě.  Přiznám se, že jsem tak rozmařilý, že pokud je sněhová kalamita, nebo průtrž mračen, tak sednu do ojetého auta, které mi stojí před domem.

Autem nejezdím spíše z ekonomických důvodů, protože patřím mezi ty skupiny pracujících, k nimž se demokracie chovala podobně jako komunisté a někdy, řekl bych, vlastně hůře.

Když jsem za komoušů nastupoval do práce, byl základní úvazek středoškolského učitele 19 hodin atd. Říkám to jen pro pořádek. Pokud člověk žije sám a vše si platí, není to na pořízení malého domku, ale ve zprivatizovaném panelovém bytě se dá taky žít.

Někdo se může zeptat, proč jsem nezačal podnikat, nezměnil zaměstnání, abych si vydělal peníze. Jednoduše jsem to vystudoval a musím přiznat, že mne to docela bavilo a vlastně docela baví dodnes, i když za krutých komoušů bych mohl jít do důchodu již letos, tahle představa mne děsí, ale představte si, že v šedesáti chodí dodnes i temperamentně stávkující odboráři a pracující Francouzi!

Opusťme ale český ukňouraný tón a k věci.

Někteří bystroňové se pohoršují, proč stávkují právě dopraváci. Podle pokynů rajského života na zemi byla u nás třeba autobusová doprava dosti zprivatizována. Pohovořte si někdy s takovým řidičem, jaké jsou jeho pracovní podmínky a mzda. Taky se ho zeptejte, jak žije vedení jeho podniku.

Samozřejmě na vysoké úrovni, děti majitelů dostávají také domečky, a tohle všechno musí naši řidiči vyjezdit a daňoví poplatníci z dotací zaplatit, neboť doprava je vždy ztrátová, ale český management vždy pro sebe dokáže „vydojit“, vydobýt, získat, tedy vlastně drze a právně čistě nakrást částky a podmínky, včetně zlatých padáků, přímo nebeské. Lidi tohle všechno vidí, často doslova padají na úsměvy, a tak se nemohou ti nahoře, ale i ti zblblí dole, kteří se z neznámých příčin, snaží zalíbit panu prezidentovi, když je tak krásný, pánům ministrům, když to s námi myslí tak dobře, ale nevědí, že jsou velké skupiny obyvatelstva, které tvrdě pracují a jedná se s nimi, mírně řečeno, nedůstojně.

Jsem odborář, protože bych se jako zaměstnanec v kapitalistické společnosti považoval za totálního hlupáka, kdybych si nechal upřít právo být v odborech, zejména mladí kolegové v odborech nejsou, ale šíleně rádi ty výhody, co pro ně odbory vybojují, přijímají, a nikdy neprotestují a nevracejí penízky zpět.

Jsem odborář, ale nikdy jsem ve škole nestávkoval, takže jsem vlastně stávkokaz. Práce ve škole je příjemná, je to privilegium, a tak mne štvalo, když mi někdo vlastně bránil v provádění této příjemné činnosti.  Nepobírám ani nemravné výhody v podobě stravenek, i když do školní jídelny nechodím a jsem tak vlastně diskriminován, to jenom pro ty, kteří v hospodách platí nějakými bony, bonusy, a ne penězi, je to trochu komunistický zvyk.

V českých zemích máme tradici, že učitelé dostávali málo peněz, tak jsem na to byl dobře ideologicky připraven, protože jsem četl Bezručova Kantora Halfara, který skončil na jabloni, ale ne proto, aby si narval z hladu nějaká ta jablka, což hladovému žaludku moc neprospívá, ale on se tam oběsil. Zde připomínám, že Bezručovo autorství je sporné, což ale také dobře zapadá do českého prostředí, protože i duchovní statky se v Čechách kradly odjakživa, protože Češi se nikdy nebáli krást, což věděl velmi dobře Masaryk, pravděpodobně nějakou srovnávací metodou.

Jak tedy do práce, moji milí  Pražané, jak říká primátor, jenž primátorství vlastně sociálně demokratickou a ódeesáckou zradou ukradl , jsem sociální demokrat. Takže i ten primátor, když říká ,moji milí Pražané, tak si přivlastňuje něco, co mu vlastně nepatří, protože i já sklerotik tuším, že v Praze vyhrála TOPka, ale to je jiné téma.

Milí Pražané, každý víkend se ženete na kole do celé Evropy a teď naříkáte? Vezměte si svá kolečka na auta, dojeďte na začátek Prahy, skočte na ty bicykly, a já si jsem jist, že vás žádná blokáda nezastaví.

Vy, kteří bydlíte nedaleko práce, tak do pěti km, vzpomeňte si, že máte nohy. Lehká procházka vám prospěje.

Vykašlete se i na metro, tam přece není denní světlo, neb to je velká krása. Pokud nepojedou veřejné dopravní prostředky a vy pojedete na kole nebo půjdete pěšky, ušetříte spoustu energie a zlepšíte své zdraví, prostě samé výhody, ať žije stávka, hurááááááááááááá.

Po Praze jsem jezdil v plném provozu na kole i já učitýlek ve věku pedagoga z Vratných lahví. Moc se mi to líbilo, auta stojící v kolonách jsem snadno porážel, užijte si to.

Stačí, když kňourají a naříkají chudáčci pánové Kalousek, Klaus a Nečas a ostatní sociální případy, vy si jednou sjeďte na kole, já to dělám celý život a je to nádherné!