Irena Obermannová, dobrá čtenářka Nesmrtelnosti

Matně si vzpomínám, že Milan Kundera se zabývá ve svém románu Nesmrtelnost mimo jiné také cestami, jak tedy prakticky překonat mizivou délku svých let a alespoň trošinku prodloužit ten náš jepičí život, který končí většinou dříve, než vlastně začal.

V tisku se objevila zpráva, že nějaká spisovatelka ve své knize prozradila vztah s jiným, slavnějším, spisovatelem. Pokud to bylo v knize, tak mohlo jít o mystifikaci, a nevěnoval bych tomu pozornost, jen by mne zajmalo, jestli je dílo umělcky kvalitní a věrohodné.Je možné, že spisovatelka zatoužila po nesmrtelnosti, jak už to někdy u ctižádostivých žen bývá, a tak se rády nějakým způsobem přimknou k slavnému muži. Nejenom ženy pak o sobě rády, většinou v nějaké psané podobě zanechávají svědectví, která většinou pak rozněžnělí a přecitlivělí muži glorifikují a legenda je již na světě. V případě, o němž zde hovořím, jde pravděpodobně o mystifikaci autorky, jež se jí, zatím tedy alespoň z komerčního hlediska, zatím překvapivě zdařila.Až čas odpoví na otázku, jestli se autorčin mýtus stane národním pokladem, tak jak to famózně vyšlo třeba naší paní Boženě Němcové, nad níž zejména čeští muži pláčou a rozplývají se nad její velikostí, na tím, jak jí manžel nemohl vlastně vůbec rozumět, jak oni by se při její kráse postarali o to, aby se nezměnila v průběhu několika málo let v nevzhlednou, nemocnou stařenu.Bettina Brettano se pak přitočila do blízkosti nesmrtelného a již za svého života nebetyčně slavného Goetha, jak popisuje Milam Kundera ve své Nesmrtelnosti a vyměnila si s ním pár dopisů, a také proto se vlastně stala nesmrtelnou.U výš popsané aféry máme další obdobu tohoto klišé, jsem si jist, že vůbec k ničemu nedošlo, že je vše výpodem fantazie naší milé autorky.Dokonce si myslím, že poněkud rozpačitý a lehce vykolejený Velikán by neměl na dikusi kolem zmíněné knihy nijak reagovat, pokud tedy nechce přispívat autorce do arzenálu slávy. Neměl by promlouvat, cokoliv řekne, bude použito vždy proti němu, neboť zde se rodí legenda, mystifikace, prostě něco, na co nemá sebemenší vliv skutečná realita.Pokud však je náš Velikán humanista a v jeho případě můžeme říct, že tedy je Humanista,a nemá-li nic proti tomu, že se nějaká bláznivá, možná frustrovaná ženská chce přiživit na jeho světové slávě, tak ať klidně vše dementuje, komentuje, prostě ať na to všechno poctivě reaguje a pomůže k nesmrtelnosti další bytosti, vlastně se zachová přímo jako Bůh. Tedy že z kulturního a společenského hlediska vlastně daruje život věčný. Co je tedy velmi božské.Některá média zdůrazňují erotický podtext celého příběhu, ale zde jsou naprosto mimo, protože o to přece autorce vůbec nejde, ale jedná se o nic menšího, než je nesmrtelnost.Vlastně může být náš Velikán velmi hrdý na to, že se o něm ještě v tomto duchu hovoří, stále totiž žije!Tak  tedy dobrou náladu. Už končím, protože chci napsat milostný dopis Bethovenovi. Začal jsem taky uvažovat o nesmrtelnosti, nebo Nesmrtelnosti? Už nevím.

Autor: Jaroslav Cempírek | pátek 30.9.2011 5:46 | karma článku: 14,29 | přečteno: 1726x