Devastující dopad zrady na Čechy

Zde mám na mysli politickou zradu. Kdy Miloš Zeman, jenž měl prezidentskou volbu dobře spočítanou, protože umí počítat daleko lépe než vrchní účetní, ale nakonec stejně ostrouhal, protože účetní ho stejně přechytračil. Tedy ne účetní, ale jeho vlastní přátelé.

Vzpomínám si jako řadový zemanovský sociální demokrat, jak jsme ve straně dělali referendum o našem kandidátu na prezidenta republiky. Miloš zeman samozřejmě zvítězil na celé čáře.

Naši sociálně demokratičtí poslanci stále hleděli svými čistými modrými pohledy svému velkému, i když trochu nepokornému, sebestřednému a prostořekému guru do očí a jejich pohledy říkaly, my tě podpoříme, my jsme jednotní, budeš prezidentem.

Myslím, že dodnes prognostik musí zuřit vzteky, že on, tak prozíravý člověk, nedokázal predikovat obyčejnou, banální politickou zradu. Dodnes musí mít ten pocit hořkosti, když mizel postranním vchodem pryč, snad na Vysočinu. Jediný kladný přínos tohle mělo pro něj osobně, ale pro Českou zemi právě tohle byl šílený, devastující signál.

Představme si, kdyby on byl prezidentem. Samozřejmě že někteří puristé by byli pohoršeni jeho obleky, chováním, bonmoty, ale měli bychom jistotu, že v čele státu je člověk, který prokázal prozíravost, třeba už o kupónové privatizaci, odvahu říkat pravdu, umění vládnout, právě na rozdíl od nejlepšího účetního. S jistotou můžeme říct, že by operetní politik, téměř zrůdného formátu se šátkem na krku nebyl jeho téměř srdeční slabostí, a takhle bychom mohli pokračovat donekonečna, kdy nesmíme zapomenout, že by alespoň v politickém éteru létalo trochu opravdového humoru. Vím, že český politologický národ křičí, ale kdyby do politiky nepatří! Bohužel.

Položme si otázku, jestli náhodou z těch politických zrádců, vlastně pučistů, někdo ještě ve sociální demokracii nepřebývá. Téměř s hrůzou se pedagogicky otřesu, co kdyby tím člověkem byl třeba náš současný předseda sociální demokracie.

Jaká jistota je v podvědomí takového člověka. Zrada a spiknutí vycházejí, demokratická forma je jenom komický prostředek na ty hlupáčky řadové členy, případně další řadové občany.

Zase zde musím vytáhnout Masaryka, který si přímo zakládal na čistotě, pravdě a férovosti v politickém životě, i když z globálního československého života právě neamerický systém První republiky moc férový nebyl, což prožíváme vlastně i nyní. Co je ukryto v podvědomí takového politického zrádce. Samozřejmě že to Machiavelliho, že každý prostředek je v politice dobrý, když funguje.

A u nás politická zrada funguje dokonale, což prezidentská nevolba Zemana jasně prokázala. 

Jednalo se o zradu vlastních členů, o zradu ve prospěch politického protivníka, jakoby najednou sedělo v řadách sociálnědemokratických poslanců téměř třicet modrých ptáků.

Ale já se neptám na to, co je nad slunce jasnější, ale na to, jak devastující vliv tohle šílené rozhodnutí mělo na český politický život. Proč neřekli přátelé, tehdy se sociální demokrati oslovovali přítel, do očí Milošovi, ale Miloši, my tě volit nebudeme, to ti říkáme do očí svými modrými pohledy a máme proti tobě to a to.

Tohle všechno se nestalo, zrádci zradili jak naivky, kteří dělali referendum, tak svého přítele, tak voliče, ale i tuhle zem.

Dopady politické zrady jsou devastující, zejména když v politice vychází, zradou zde nemyslím ale odposlech, kdy tento způsob pomůže odhalit grázla, ať ho udělá policajt, anebo nějaká bláznivá vystajlovaná koza, která si o hodnotách může nechat taky jenom zdát.

Myslím, že jsme z tohoto hlediska v horší situaci, než si dokážeme představit, i když mne hlavně štve, že podobně jako komouši zdevastovali krásné staročeské slovo soudruh, tak socani zlikvidovali ještě krásnější slovo, přítel.  Ach jo.