Mladí už si nemohou pamatovat jedno z hesel sametové revoluce - Co bylo ukradeno, musí býti vráceno. Jak už to u revolucí bývá, vztahují se hesla na děje minulé, ale na děje současné a budoucí se zapomíná, a tak dnes již jaksi neplatí, co je ukradeno, anebo dokonce co bude ukradeno, mělo by býti vráceno. Jak je to s českými bankami?
Známe případy z dob minulých, že někdo měl na nějakéím účtu solidního peněžního ústavu nějakou částku a po mnoha a mnoha letech se mu stalo, když už na tento účet dávno zapomněl, že se zapomenutý obnos potěšitelně zvětšil.
Dnes se vám tento trapný případ stát nemůže, protože takové konto je požíráno bankou tak chamtivě, že vy, pokud změníte adresu, odstěhujete se, vyjedete na mnoho let do ciziny, a pak se vrátíte do své staré vlasti třeba jen na návštěvu, budete okamžitě putovat do vězení za nesplacený dluh bance, kde jste zmíněný vklad kdysi zanechal.
Vím, že nikdo z vás se tomu nediví, protože berete poplatky za vedení takového účtu za samozřejmost, ale není tomu tak a ve slušných zemích by se nám něco podobného stát nemohlo.
Některké české banky se chovají jako neslušní lichváři, ale u nás se nad tím nikdo nepozastaví, protože neslušnost se stala asertivitou, podnikatelksou dravostí a v kapitalismu velmi ceněnou hodnotou.
Evropská unie prý tlačí na to, aby výpisy, snad dokonce tři do měsíce, byly zdarma. Česká nenávist k Evropské unii je tak hluboká, že se národ srdnatě staví i proti něčemu, co by pro člověka bylo přínosné, rozumné a správné.
Na oficiální lichváře, velkou část českých bank, heslo - co bylo ukradeno, musí býti vráceno - neplatí.
Co kdyby nám částky za měsíční výipisy po dobu vedení našeho účtu byly vyplaceny zpětně, docela by nám to nyní v krizi pomohlo. Kdyby se nám tam objevila menší částka, jež nám je stále lichvářskými bankami kradena.
Takový blázen nejsem, byl to samozřejmě vtip. Zkontrolujte si pro jistotu, zda někde nemáte zapomenutý účet, už teď je to pro vás možná nezapomenutelný dluh.
