Absence humanity v Čechách

Přicházím ke svým starým rodičům a opět se dovídám, co bylo v televizi. Nějaký postižený chlapec, odkázaný na invalidní důchod málem přišel o střechu nad hlavou, protože zadlužený otec, jenž s rodinou dávno nežije, vystavil nešťastnou matku se synem  riziku katastrofy, ztráty střechy nad hlavou. Už nemám sílu na tyhle šílené příběhy a říkám rodičům, aby se nedívali na zprávy, jak k tomu přijdou oni, kteří skromně, a velmi šťastně žijí a mají se trápit těmito často neřešitelnými neštěstími.  

Dnes večer pustím automaticky televizi, když slyším, že zejména je třeba poděkovat jednomu dárci, jenž poskytl částku dvě stě tisíc korun. Dále ukazují zmíněného chlapce na vozíčku, který vděčně děkuje a slibuje, že když on bude mít v budoucnu možnost, rád také potřebnému pomůže.

Už ani nesleduji ten český vrcholně trapný politický příběh, kdy v demokratickém rámci jak blázni létají politici, soudci, žurnalisté, úředníci, ale i ti chudáci, kteří se sami neskutečně pitomě nazývají celebritami, u nichž je zjevná absence humanity. Nejenom, že nepromysleli a neprocítili tento pojem, ale v podstatě jim nic neříká, o čemž svědčí jejich mluvení, chování, jejich práce v parlamentu, ve vládě. Člověk by jim snad i odpustil, že neumějí hospodařit, vládnout, že se neumějí odpovědně starat o tuhle krásnou, nám svěřenou zem. Dokonce by jim odpustil i hloupost, ale bezcitnost, jež se projevuje přímo i nepřímo, ta je těžko odpustitelná.

Jistý typ humanity zde však je. To je ta, které se týká přeborníků, jimž je sociální systém udělán přímo na míru. Nepočítají, že by ještě někdy pracovali, ale s profesionalitou vysokoškoláků absolvují nejrůznější rekvalifikační kurzy a školení, kde všechno je placeno z veřejných prostředků a zmíněný frekventant nemusí pak ani nastoupit na prázdné místo v oboru, pro nějž byl rekvalifikován. To je ale humanita! Ne, tak tohle je stupidita a vrcholná nemravnost, zneužívání veřejných peněz a jenom cesta k tomu, aby takoví nezaměstnaní měli příjem a mílovými kroky spěli k důchodu.

Masaryk říká, že komunismus je pro český národ nevhodné řešení, protože naši lidé nejsou na tom tak, že by si vzájemně nepomohli. Český bratr přece nenechá svého bratra strádat. Svého českého bratra, vždyť v tom máme tak úžasnou českobratrskou tradici.

Samozřejmě že se v nás náš prezident filozof hodně zmýlil. Dějiny nás protáhly zradou, i tím, že jsme se nezmohli na odpor okupantům, protáhly nás i komunismem, a ten se o nás opravdu "postaral".

Ale český bratr, zejména když je již v nějaké pozici, českému bratru nepomůže. Jsou přece ti úspěšní a ti méně úspěšní, jak říká ten největší český bratr.

Myslím, že mí rodiče mne neposlechli a že se dnes opět dívali na televizi. Byl bych velmi rád. Protože mezi Čechy se našli lidé, kteří vědí, co je to humanita a jsou schopni ji nezištně a účinně naplnit.

Zde je počátek naší nadějné cesty, když se jasně postavíme na odpor bezcitnosti a sami v rámci možností nalezneme cestu účinných vzájemných pomocí.

Bohužel nevím, jak by to bylo možné provést u výše popsaných nemravných společenských zvrhlíků, ti totiž již dávno pošlapali, zneuctili a zcela opustili základní zadání českého státu, jež stálo na základních evropských hodnotách a humanitě, to takové jak ji chápal a jasně vysvětlil a popsal T. G. Masaryk.