V reklamách, v novinách a časopisech, ale i ve školách či pracovištích je nám neustále vnucován jakýsi ideál krásy. Je nám vnucováno to a to oblečení, ten a ten parfém, make-up, sprchový gel. Je nám předkládáno co vše si máme a nemáme holit a jak správně má vypadat lidská postava. A jakoby osobní svoboda a přirozená krása se vytrácela.
Nehodí se to. Kosmetické firmy, výrobci oblečení a drogistických zboží ale i novináři na ideálu krásy vydělávají obrovské peníze. To, že oblečení, které už je tzv. "out" se bez užitku vyhodí, ačkoliv k vám bylo přivezeno z druhé strany planety je přeci jedno. Je přeci jedno, že kosmetické firmy testují své doplňky na zvířatech a že kvůli botám, který vyhodíte bylo staženo z kůže několik zvířat. Lidé, kteří nesplňují ideál krásy se stávají objektem šikany. Ideál krásy nese sebou i zdravotní rizika. Mnohý lidé při honbě za ideálem krásy dostávají deprese, propadají anorexii, gely na vlasy zapříčiňují to, že kůže nedýchá, tzv. výživové doplňky obsahují jedy.
Když si pročítám inzeráty na práci, v mnohých najdeme slova jako "přijmeme příjemně vypadající ženu/může". Co je to příjemně vypadající a kdo má právo říkat co je příjemné a co ne? Je to, že si na sebe nacpu ten a ten gel na vlasy, oholím si fousy tím a tím strojkem a pak na sebe nacpu tu a tu vodu po holení a voňavku ten ideál krásy?
Psychiatrička Světlana Skálová, která pomáhá lidem s mentální anorexií píše: "Nárust anorexie byl vidět od šedesátých let a přes sedmdesátá léta počet případů stále stoupal. Od devadesátých let je patrný výrazný vzrůst. Určité procento těchto poruch se týká mediálního tlaku na ideál krásy. Tlaku na způsob života, na hodnoty, na to, jak člověk vypadá, jak je úspěšný a jak je krásný. S tím je spojováno štěstí. Hlavně reklamy příšerně působí. Před nedávnem jsem měla přednášku v Praze, kde jsem mluvila o tom, že by to byla kauza pro Edieho Fagana, protože klamavá reklama je strašně destruktivní. Štíhlí, mladí, krásní lidé jsou spojováni se šťastným životem. Kdo není štíhlý, krásný, tak nebude mít krásné jachty, mixery a dobré prášky na praní…"
Vůbec není pravdou však to, že tento ideál nebo respektive mýtus krásy by se týkal jen žen. I mužům, především mladým chlapcům, který chodí do klubů a na diskotéky je vnucováno jak se mají oblékat, jaký mají mít účes atd.. Vždy to tak bylo už od dob chlapeckých kapel jako Lunetic, nyní vše je více vidět třeba díky Justinu Bieberovi. Ale zdaleka se to netýká jen jeho. Mainstreamový pohled na krásu pronikl snad do všech subkultur vč. těch rádoby subverzních jako punk, hardcore, hip-hop, metal či tekno.
Já tvrdím, že každý člověk je něčím krásný a každý člověk má právo chodit oblékaný, nalíčený, oholený tak jak jemu je to příjemné a ne jak se to hodí byznysu. Jsem přesvědčen, že tímto problémem by se moderní školství ale i politici jako takový zabývat. Jinak tu bude stále více lidí trpících anorexií, depresemi, úzkostmi a množit se i případy sebevražd.
