Silní musí ochraňovat slabé. Zdraví musí být solidární s nemocnými, mladí musí projevovat úctu a vděk starým a nemohoucím. Zdraví není a nesmí být byznysem, ale službou. Důchodce není darmožrout, ale váš otec, který celý život poctivě pracoval. Má právo neumírat jako žebrák. I ten poslední bezdomovec má právo nežít pod mostem. Všichni musí pečovat o společné bohatství, rozmnožovat ho a užívat ho moudře. To všechno jsou ideály, které je třeba očistit od vlastního i cizího sobectví a nánosu arogance těch co mají nad těmi, co nemají.
Je rok 2013, sedíte v parku na lavičce. Uvidíte něco, co Vás vyděsí. Na lavičce leží špinavý, umouněný člověk, který nemá kde žít, lidé jsou lhostejní. Žije tady v parku už několik let, postupem času mu správci parku přidávají a vymýšlí nová a nová pravidla. Ten muž se jmenuje Občan. Občan byl dobrým člověkem, ale v poslední době začal krást a žebrat, napadat návštěvníky parku. Rezervace, jako je …tato, jsou po celém světě. Lidé v nich žijí a pracují zdarma, jediné co dostanou, je trocha jídla. Rozhovor Alberta Einsteina s jeho profesorem nám může změnu v Občanově chování vysvětlit. „Pane profesore, mohu vám položit otázku?“ „Samozřejmě,“ odpověděl profesor. Mladý Albert se postavil a zeptal se: „Existuje chlad?“ „Co je to za otázku, samozřejmě že ano, tobě nikdy nebylo chladno?“ Studenti se zasmáli otázce spolužáka, ale ten pokračoval: „Ve skutečnosti, pane, chlad neexistuje, v souladu se zákony fyziky je ve skutečnosti chlad pouze nepřítomnost tepla. Člověka a předměty můžeme popsat a určit jejich energii na základě přítomnosti anebo vytvoření tepla, ale nikdy ne na základě přítomnosti či vytvoření chladu. Chlad nemá svoji jednotku, kterou ho můžeme měřit. Slovo chlad jsme si vytvořili my lidé, abychom mohli popsat to, co cítíme v nepřítomnosti tepla.“ Student pokračoval: „Pane profesore, existuje tma?“ „Samozřejmě, že existuje,“ odpověděl profesor. „Znovu nemáte pravdu, tma stejně tak neexistuje. Ve skutečnosti je tma díky tomu, že není přítomno světlo. Můžeme zkoumat světlo, ale ne tmu. Světlo se dá rozložit. Můžeme zkoumat paprsek za paprskem, ale tma se změřit nedá. Tma nemá svoji jednotku, ve které bychom ji mohli měřit. Tma je jen pojem, který si vytvořili lidé, aby pojmenovali nepřítomnost světla.“ Následně se mladík zeptal: „Pane, existuje zlo?“ Tentokrát profesor nejistě odpověděl: „Samozřejmě, vidíme to každý den, brutalita ve vztazích mezi lidmi, trestné činy, násilí, všechno toto není nic jiného, než projev zla.“ Na to student odpověděl: „Zlo neexistuje, pane. Zlo je jen nepřítomnost dobra, tedy Boha. Zlo je výsledek nepřítomnosti lásky v srdci člověka. Zlo přichází tak, jako když přichází tma, nebo chlad – tedy v nepřítomnosti světla, tepla a lásky.“ Lidé jsou k sobě lhostejní a nezajímají se o dění kolem sebe. Nechávají věci plynout bez ohledu na následky. Zlo neexistuje, existuje pouze nepřítomnost dobra. Na základě toho si dovoluji říct, že naši zástupci svými zákony, svými nařízeními ničí lidi. Učí nás, že opravdové hodnoty jsou peníze a úspěch. Chceme žít v této lži? Chceme mrhat naším časem na to, abychom vydělávali na elity, na lidi, kteří kážou vodu a pijí víno? Na zástupce, kteří „bojují“ proti úplatkům tím, že je berou? Chceme žít ve světě, kde naše děti jednou budou poslušnými ovcemi, které nebudou mít žádné svobody? Tyhle otázky si musí každý z nás položit. Každý musí vědět, že lhostejnost k okolí a život v bublině svého maličkého světa vede k tomu, že některým jedincům dovolujeme tento svět ničit. Občan se posadil na lavičku vedle Vás a řekl: „Proč jsme vlastně tenkrát nic nedělali, proč jsme nechali sebou manipulovat“ Vy si jen připnete svůj potrhaný špinavý kabát a odpovíte: „Věřil jsem, že to s námi myslí dobře, přece jsme měli demokracii.“ Tato lež, ve které žijeme, není demokracie, na tu si jen hrajeme. Žijeme v korporatokracii, kde korporace mají větší slovo než státy, kde peníze jsou víc než lidský život. Ve světě, kde jsou informace zkreslovány a interpretovány podle pohodlnosti „vedení“. Probuďme se dříve, než bude pozdě, než poslední dovolená slova budou: „Přítomen, živ, schopen pracovat.“
