PRAHA, BRNO - Stovky kolemjdoucích a desítky aktivistů byli svědky akce nazvané "Prodej vánočních psů". Ochránci práv zvířat tak chtěli upozornit na to, že kapři, stejně jako psy jsou cítící jedinci. O uplynulém víkendu se protesty uskutečnili v Praze a Brně.
Vánoce jsou po celém světě svátky klidu, míru a lásky k bližním. Ta se ovšem vztahuje pouze na lidský druh, případně domácí mazlíčky. K některým druhům, obzvláště ke kaprům jsou lidé v tuto dobu ale nesmyslně krutí, jen proto, že jsou přesvědčeni, že kapr je tradicí a k vánoční atmosféře prostě patří. Česká města jsou proto od druhé poloviny prosince plná přecpaných kádí a ulice se topí v proudech krve. Proto bychom vás chtěli poprosit o pomoc a tuto krvavou tradici zastavit. Pokusíme se vám přiblížit jak celá mašinerie funguje a co všechno si tzv. vánoční kapr musí prožít, aby byli české rodiny na Vánoce spokojené...
VÝLOV
Rybáři tlučou do vody dlouhými tyčemi a stahují sítě připevněné na loďkách. Tak začíná každoroční výlov rybníka. Vyplašené ryby se snaží uplavat, ale přitom jsou vehnány do léčky. Mnoho lidí se domnívá, že ryby necítí bolest, ale opak je pravdou. Ryby mají vyvinutý nervový systém, kterým jim umožňuje pociťovat nejen bolest, ale i strach a stres. Během nahánění je mnoho ryb potlučeno tyčemi rybářů a stres vyvolaný plašením a shromažďováním v sítích na ně taktéž působí velice negativně.
TRANSPORT
Jedním z nejhorších článků v řetězu utrpení "vánočních kaprů" je právě transport. Probíhá v otřesných podmínkách, kdy v minimálním prostoru a množství vody je namačkáno maximální množství ryb. Při překládání z aut do kádí nebo na třídící jednotky jsou kapři bezohledně přeléváni jako bezcitná voda. Po třídění následují další převozy do místních skladů a další na místa prodeje. Poslední cestu do bytů prožívají už jen kapři, které si zákazníci přejí koupit živé. Celkem takto kapři zažijí tři až pět převozů a tudíž i stejný počet nakládání a vykládání.
PRODEJ
Výlov a transport zákazník většinou nevidí, otřesné podmínky prodeje však může vidět každý. Potlučené, stresované a mnohdy i leklé ryby jsou namačkány do kádí, které by byly často malé i pro jedinou z nich. Ve chvíli, kdy se kapři dostávají na tato prodejní místa, jsou již řadu dní po výlovu. Celou tu dobu trávili v autech, přepravkách, bez potravy, namačkáni jeden na druhém. Nyní už jen čekají až na ně přijde řada. Při prodeji ještě vrazí prodavač kaprovi prsty hluboko do žaber, čímž mu způsobí prudkou bolest. Kapr široce otevře ústa a prodavač do něj nabere vodu, čímž přidá ještě několik deka na váze. Pokud zvíře není ihned zabito, značně surovým zásahem do dýchacího ústrojí trpí.
ŽIVÁ HRAČKA
Zejména kvůli dětem kupují rodiče kapry živé. I když ryba bez vody přežije i několik hodin, znamená pro ni každá minuta na vzduchu zoufalý boj o přežití. Kapři však nemají možnost dát své utrpení najevo, a tak jsou často vláčení v síťovkách či igelitových taškách po vánočních nákupech. Jen málokdo si uvědomí, jak dlouho nechá kapra trpět, než jej hodí do umyvadla nebo v lepším případě do vany. Tam se pak ryba často stává hračkou zvědavých dětí, které dokážou být někdy velice kruté. Právě taková výchova, kdy dětem předvádíme zvíře jako věc, kterou si lze koupit, vlastnit, zabít a poté sníst, v nich vyvolává pocit povýšenosti a bezcitnost.
ZABÍJENÍ PO DOMÁCKU
Na Štědrý den u nás přichází o život statisíce kaprů. Jejich utrpení je často o to větší, že smrt přichází z rukou laiků v domácnostech. Nejčastější domáckou metodou omráčení zvířete je úder paličkou či kladivem do hlavy. Nezřídka je však takové omráčení nedokonalé a kapři jsou poté vystaveni bolestivé smrti.
