Náš pan prezident má za sebou dlouholetou politickou praxi. Během ní se dopustil mnoha chyb z nichž největší je podle mě kuponová privatizace. Na jeho obhajobu mohu snad říct jen to, že podcenil vyčůranost lidské povahy. Jakmile se objevila možnost v podobě díry v zákoně, objevil se někdo, kdo jí zneužil ve svůj prospěch a bohužel často na úkor státu. Z minulosti se musel poučit i Klaus, který je dnes pro mě člověkem, který jako jeden z mála kritizuje proces evropské integrace a centralizace moci.
Klaus je prezidentem kterého bychom si měli za jeho otevřenou kritiku unie opravdu vážit.
Ve své knize rok devátý se obouvá znovu do Evropské Unie, čímž způsobil pozdvižení mezi novinářskými Eurohujery, kteří se snižují ke kritice klause tako osobnosti protože jim scházejí reálné podklady, na kterých by mohli kritiku stavět.
Reálné podklady má naopak Klaus a krize v EU mu jen dává za pravdu a potvrzuje Klausovy výroky, kterými popuzoval roky před touto krizí. Proto jsem rád, že je stále naším prezidentem a než tu mít Švejnara nastrčeného přímo z USA, to raději Klause.
Jakkoli byl v minulosti za svoje názory kritizován, nikdy neustoupil a stál si za svým. Neustupoval nikoli pro zbytnělé ego, jak by se mohlo zdát ale protože celou dobu používal to, co dnešním politikům často chybí, a to mozek.
Když jsem viděl před chvílí diskusi k jeho nové knize, ve které hájí svoje názory v jednotlivých kapitolách, vše dávalo smysl a mělo to srdce. Mělo to srdce člověka, který miluje demokracii a je právem znepokojen tím, co se dnes v EU děje.
Pro ty, kteří nevidí špatný směr, jakým se EU vydala, jsou názory V. Klause extrémní v kontrastu s tím, co se dovídáme z médií. Jak jsem se ale zmíníl v předcházejících článcích, jsou média manipulována někým, kdo má na takové manipulaci zájem a disponuje dostatečným množstvím prostředků k upevňování své pozice. Ať už je to sám majitel média nebo někdo jiný, skutečnost je taková, že v médiích jsou prezentovány často zcela odlišné názory, které jsou podsouvány občanům této země.
Kdo je za současnou krizi zodpovědný je otázka, na kterou lze logicky najít odpověď. Jsou to přívrženci přístupu, který Václav Klaus odmítá a kritizuje. Jeho argumenty jsou věcné a oproštěné od politické demagogie, které je naopak v některých českých médiích přebytek.
Příkladem takového demagoga byl i redaktor Hospodářských novin, který vystoupení Klause v TV komentoval. Přesto, že našemu prezidentu nebylo co vyčíst a jeho argumenty podtrrhoval stav EU jako takový, pustil se do něj jako by to byl nějaký vyvrženec ekonomie. Přitom situace v EU dává Klausovi za pravdu a zastánci stále hlubší integrace by se měli z toho euro-snu konečně probrat.
Jestli totiž budou nadále spát, bojím se nejen já, kam to EU jako taková dopracuje a jakou budoucnost nám její představitelé v Bruselu nachystají.
Je to budoucnost v nejistotách, ale zato v souladu s myšlenkou hluboké integrace, která se stále více podobá centrálně plánované ekonomice. Protože Klaus v ní žil, vidí kam to zase směřuje a proto říká to, co říká. Ví, že bude na konci stát v pozici člověka, který to celé věděl od začátku.
Za pravdu mu dává poměrně nedávná minulost prožitá v centrálně plánovaném všem. O nefunkčnost tohoto modelu proto opírá Klaus závěry, které prezentuje a poukazuje na nedemokratičnost takového řízení. Popuzuje tím eurohujery a rektální prosystémové horolezce, kteří musí lézt k vysněnému cíli, na který si za normálních okolností akorát sedneme.
Děkuji proto panu prezidentovi za jeho názory na Evropskou Unii a doufám, že po odeznění prezidentského mandátu budou jeho slova slyšet ještě víc. Současně s tím se obávám toho, kdo příjde po Klausovi. Pro mě osobně nastavil Klaus laťku hodně vysoko. Doufám že se nedočkáme nějakého Hujera, který nebude hájit zájmy naší země a bude loutkou, která na vše kývne a nikdy neřekne co si myslí.
Že by takovou loutku dobře hrál třeba Jan Švejnar je velmi pravděpodobné. Je to pravděpodobné už kvůli jeho současné práci mimo ČR odkud se sem vrátí se zájmy, které nemohou být naše ale cizí. Každopádně je potřeba mít při volbách z koho vybírat a mít dostupné všechny informace.
Pokud to tak bude, nemůže se stát, že prezidentem bude právě on, ale kvůli tomu, jak média informují obyvatelstvo mám strach, že jeho kampaň bude vyčnívat nad ostatní protože to bude někdo chtít. Švejnara najednou budeme v TV vídat denně jako tomu bylo při minulé volbě. Je na lidech, jestli to tentokrát dokáží rozpoznat a náležitě pak Švejnara ocení při volbách tím, že mu nedají svoje hlasy. Nechceme přece nastrčenou loutku, nebo ano?
