Jak se do světa volá, pravda se ozývá

Zmatení se snažíme najít smysl života, když trávíme celou jednu dlouhou etapu prací pro někoho jiného, který za to, co odvedeme nechce zaplatit ani to, co sliboval. Všechno je striktní otázkou peněz, které tiskne státní banka a jejichž toky jsou ovládány zásahy z nejvyšších míst. Vše je dnes otázkou umu, jak kdo manipuluje s daty.

Rozeženou je obušky nebo plyn? To je dnešní demokracie...

Naše životy dnes nedávají smysl ne protože jsme slepí, ale protože takhle se žít nedá. Každý chce každého oškubat, a nevidět to zlé, co to přinese. Nejsem si jistý, jestli je svět ještě normální. Morálka je dnes vysmívaným přežitkem a nahradila ji soutěživost. Takových náhrad je všude plno - respekt se zaměňuje s násilím, Knihy s televizí, Naděje s intrikami a lásku si v bordelu nahrazujeme sexem...

Tím, co mám na mysli když řeknu manipulace, jsou např. úrokové sazby, které sníží hodnotu úvěru a lidi si pak jdou pujčit a netuší, že se chytli do pasti. Ti samí lidé, kteří snižují sazby mohou kdykoli shodit ekonomiku. Lidé přijdou o zaměstnání a díky praxi exekutorů nakonec nezbývá, než prodat dům, aby se dluh zaplatil. A prodej probíhá hluboko pod cenou v dražbách, o kterých mnohdy ví jen jedna osoba, takže nakupuje za vyvolávací cenu. Domky se pak esteticky poopraví a přes realitku se udělá až 10x více, než vložíte. Co na tom, že rodina s dětmi je na ulici, nemají být blbci. Stali se kořistí reklamy, která jim vnukla ten nápad a falešného příslibu, který řekne kolik budu přeplácet ale neřeší z čeho. To se u úvěrů zvláště soukromých úvěrovek řeší co nejmíň.

Děti dnes zlobí a jsou stále více oběťmi konzumní společnosti. Taky jsou agresivní, což je, nalejme si čistého vína, výsledkem toho, jakou společnost jsme vytvořili. Plno her, filmů, seriálů a extremistických hnutí propagují více či méně otevřeně násilí. Děti, které sedí u televize, pochytí spoustu špatných vzorců chování, sprostých slov a gest.  Navíc jsou neustále bombardovány reklamou a jejich podvědomí přijímá plno podprahových zpráv, které nám k výrobku připínají příjemný pocit, touhu to mít, být jediný kdo to má, nebo nebýt poslední, kdo to nemá.

Násilí je nástrojem mocných, a je sluhou zlého pána. Dobrý vládce se věnuje lidu, a nic mu přitom nechybí. Je spokojený s tím, jak to vede a jak díky tomu země prosperuje. Je to ale tak naivní si v dnešní době takto idealizovat vladaře, když čelíme vládě nevládnoucích idiotů. Já jen chtěl ukázat, jak by to mělo být a jak to je.

Celkově je důležité, jaký je vladař. Když je lakomý, lidi jsou chudí, když je štědrý, lidé mu dají mnohem více, než co vložil. Útlakem si pod sebou samotným řeže větev, ale jeho ego a zaslepenost majetkem  našeptávají, že všechno bude fajn. Vladař má zodpovědnost za svobodu národa. Když hrozí lid nepokoji, je to důkazem, že mají pocit demokracie. Po chvilce ale dopadá na zem plynový slzný granát, který spolu s demonstranty rozhání i demokratický mýtus.

Pochopitelně, vždyť parlamentní demokracie je jediná forma, kterou jsme si kdy vyzkoušeli ale víme, že nic jiného nefunguje. Hlavně nefunguje nic nového. Připomeňme si, jak funguje stávající model. Názory poslanců na klíčová témata nelze z pozice voliče nijak dál ovlivnit a pokud voliči vyjdou do ulic, jsou zkompromitováni médii a téma se odtlačí na vedlejší kolej. Někdy proti svým lidem použije demokratická vláda policii, která pomáhá a chrání starý systém, ve kterém má opodstatnění.. Pravda je taková, že tato forma je uměle udržována aby lidi dál klidně pracovali, aby se o práci rvali a platili daně. Daně se dostanou na vládu  a nikdo se neptá, jestli to tak má být, prostě to tak je! A že jsou vzápětí prošustrovány přičemž na provoz státu, dokonce i na své platy si poslanci na úrok pujčují z centrální banky? Teď jsem asi řekl něco, co je tajemstvím vlády jako ta naše, ale musel jsem. Výše poslaneckých prémií i samotného základu je neodpovídající tomu, co vidíme. Zaujímají pozice s nohami pomalu na stole, čtou si noviny, povídají si o blbostech nebo je to pro ně jen nezbytná nuda. Za ty peníze by měli všichni opravdu makat na 199%

Sami si ale prdíme na hlavu, když se zastáváme starých principů a odmítáme nové jen proto, že by to znamenalo připustit si omyl. Omyl jeužitečný když se z něj poučíme. Pokud se tedy z omylů nepoučíme,  jsme neužiteční idioti určení k vyhynutí, což pro Zemi bude jistě užitečné.