Informace pro autorku

Vyrábějí se "silonky" i pro muže v ČR je vyrábí např. Aries. V zahraničí vyrábějí i unisex silonky Levee WoMan. Nebo v USA je firma vyrábějící pouze pánský sortiment Comfilon. Takže věřte, že i muži vědí jaké to je nosit punčocháče-silonky a asi ne každý by s vámi souhlasil jako i spousta žen asi také ne.

Hihihihi, dávám Vám karmu!

Je to svižné a čtivé.

Mě se jednou kolega ptal, proč chodíme my ženské pořád v kalhotách, když sukně je pohodlnější. Tak jsem mu řekla, ať chodí týden v punčocháčích a pak se na toto téma můžeme rozhovořit jako rovný s rovným.

Jinak pozor, myslím, že silonky byly ty punčochy, co se nosily do 60. let. Byly tvarované teplem, bylo na nich vidět lýtko a tak dále. Ze silonu punčocháče udělat nešly, byl sice pevný, ale ne tak pružný. Punčocháče začaly s krepsilonem, který se dal vytahovat. Z čeho se dělají punčochy teď nemám tušení, ale silon to asi už nebude. No ale to není pro vyznění Vašeho svěžího  článku vůbec důležité.

Re: Hihihihi, dávám Vám karmu!

To je jedno, i kdyby byly hedvábné, být se v tom nedá

Tenisky ke kostymu

Tak to jsi me, Zuzko, pobavila Tenisky ke kostymu jsou v Americe bohuzel dost casto k videni, je to vazne rana na oko, ale kdyz clovek pospicha do prace a jezdi hromadnou dopravou, tak je to rozhodne pohodlnejsi a bezpecnejsi nez utikat v lodickach (i kdyz to uz jsem se taky celkem naucila). Ja jak ted pendluju mezi 2 kancelarema, koupila jsem si na to prebehnuti Sketchers Bikers, nejenze jsou strasne pohodlny, ale neni to takova rana na oko jako klasicky kecky. V kostymku nastesti chodit nemusim, to bych si jinak radeji poridila nejaky ty balerinky

Problém americké varianty pro mě zní:

Ke stejným kalhotům obléci placaté tenisky či mokasíny a posléze je vystřídat lodičkami na podpatku. Když kupuju kalhoty, usilovně si v hlavě srovnávám, k jakým botám je budu nosit, protože ty, co jsou k osmicentimetrovým šteklím, courám v teniskách mohutně po zemi, zatímco ty, co jsou k mokasínám, vypadají s podpatky, jako když čekám velkou vodu. Takže na kancelářskou přezouvací akci bych s sebou musela nosit i rezervní kalhoty. A - nebo - chodit pořád v pumpkách, tam tohle, pravda, odpadá.

nejlepší byly ty pletený,

od mámy

hi hi nejlepší

jsou ty leský, v kterých vypadají i ty nejhezčí nohy úděsně. A pak ty darovaný, kdy se kupující nestrefí do velikosti a rozkrok máte pak u kolen, a rvete je nahoru, ještě, ještě dokud neprasknou...

Já jsem nucená je v práci nosit každý den, kupuju si klasický, ty nejobyčejnější, bez lesku. A vždycky se večer taááááááák těším až je sundám, že si to neumíte, nebo asi umíte, představit.

Dobrý téma, dobře zpracovaný

Tragédie silonek

Mám na silonky obdobný názor, ovšem z jiného důvodu. S pocením chodidel nemám příliš problém, ovšem vrcholem nechutnosti mi připadá zařízlá guma v pase a dotyk silonek na "pozadí". V zimě to ještě jde, ale v létě to prostě nedokážu překousnout. Pokusila jsem se to vyřešit silonovými samodržícími punčochami, jejichž silikonový pásek mi ovšem na stehně zanechal nehezký kroužek puchýřů (zřejmě alergie). Takže se poohlížím po podvazkovém pásu, což je ovšem v době, kdy ho většina žen používá jako "rajcovadlo" a ne funkční část oděvu, poněkud úsměvné.

Re: Tragédie silonek

Přesně, tu tenkoučkou gumu v pase fakt nikdy víc. Když už, tak nosím ty šílené silonové ponožky, tam odpadá aspoň ta guma v pase a to svlíkání a drbavé oblékaní na wc. Chlapům bych to fakt přála!!!!

.

Se silonovými punčocháči jsem se vypořádala

už dávno a jednou provždy. Prostě je nenosím. Chodím v kalhotech a bavlněnkách.