Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
RK

Radek0075

12. 9. 2009 22:48
Ten první případ i chápu. Člověk si ani nedokáže

představit co se odehrává v mozku starouše. Jestli mu někdo nakecal že on užívá nějakej lepší lék, děda ho chtěl taky. A lékařům nevěřil, protože mohl mít pocit že na jeho zdraví kašlou a kvalitu mu nedopřejou. Pochopitelně je to ale smutný. Hlavně pro jeho manžeku.   A k tomu druhému případu? Každá strana má dvě mince. V tomto případě na jedné straně barák a k tomu jako bonus protivnej dědek kterej šikanuje celou rodinu, na druhé straně volnost, svoboda, ovšem bez majetku. Otázkou je, co je té rodině přednější. Osobně bych se na celej barák vyprdnul, ať si v něm dědek dělá co chce a šel bych jinam. Nakonec jestliže ta rodina může platit desetitisíce za účty za vodu, nejspíš by i našla prostředky na vlastní bydlení, nebo alespoň na pronájem. Dost mě zaráží že tahle možnost vás nenapadla. Jestliže je dědek čipernejm, tak žádnej soucit s nim.

0 0
možnosti
Z

zcek

13. 9. 2009 13:57
Re: Ten první případ i chápu. Člověk si ani nedokáže

Jasně, je to taky možnost. Ale vůbec nepadá v úvahu, protože přece děda je náš a musíme s ním být, protože je to rodič. Ta přítelkyně je poslední nejmladší dítě, co s nimi ještě bydlí, ale velmi brzy se to změní, protože začala pracovat a bude bydlet sama. Prej ať si máma s tátou poslouchají ty kydy a nechají se terorizovat, ona ne. Ona musí dědovi vykat, protože to je úcta.

0 0
možnosti
M

motylek_02

12. 9. 2009 20:01
to tykani se mi stava casto

pokracuju ve vykani. Jinak je treba ozvat se, nebat se revu a obvinovani. Takovym vrestanum jde vetsina slusnych lidi z cesty, a oni maji dobry nastroj na ovladani a manipulaci. Taky jsem se parkrat ohradila a byla z toho pena u huby. Nejhori je ustat prvnich par pokusu, pak je to uz lepsi. Nas deda je nastesti zlaticko, ma svoje ritualy, svoje "povinnosti" - kdyz jsme byli spolu sami dva, tak deda treba pro nas varil, ja mu umyvala nadobi, on si ho schoval, aby vedel kde co ma. Byla jsem prekvapena jak u te plotny zaril. A jak vyzadoval pochvalu. Kdysi mel tendenci me honit ve smyslu: ja jsem nemocny, okamzite to udelej, podej, prines.....nenechala jsem se, parkrat jsme narazili, vysvetlila jsem mu, ze musi taky nekdy chvilku pockat nez dodelam nejake veci. Deda pak videl, ze ho nikdo neignoruje, a je klid. Mozna je to i tim, ze jsem vnucka a deda taje pri takovem tom: ty muj dedulinku :-)

0 0
možnosti
PZ

Psí zadek

12. 9. 2009 14:33
Viděla bych velký rozdíl v tom

zda se někdo špatně choval celý život, nebo zda mu k stáru ruplo v bedně. Lidi z Vašich příběhů neznám, ale pokud byl pán po mrtvici celý život skvělý manžel a ve stáří se mu zatemnilo myšlení, nelze nad ním lámat hůl, nemůže za to. Podobně v druhém příběhu. Na druhou stranu např. rodič, který svým dětem celý život cíleně ubližoval, si ve stáří a bezmoci shovívavost příliš nezaslouží.

0 0
možnosti
Z

zcek

12. 9. 2009 14:37
Re: Viděla bych velký rozdíl v tom

On byl vždycky takový, ale ta mrtvice to ještě umocnila...vždycky byl hádavý a konfliktní a měl jen svou pravdu, své manželky podváděl a celkově myslel víc na sebe než na ostatní, takže teď, když je na někom závislý, je naprosto nepříčetný. A opravdu si to zavinil sám, nedal si nikdy v ničem říct, ten lék si vydupal úplně proti rozumu, a je to...

0 0
možnosti
D

drobcule

12. 9. 2009 12:33
tykání

Přesně tak, nevím proč by mi měl nějaký starší "hulvát" tykat. Tykáš? Já budu taky, hezky jako rovný s rovným... Ohledně péče o problémového příbuzného se naštěstí vyjadřovat nemohu, tu zkušenost nemám a netuším jak bych se zachovala.... Každopádně je to nezáviděníhodná situace...

0 0
možnosti
PZ

Psí zadek

12. 9. 2009 14:34
Re: tykání

Osobně bych za vhodnější považovala dotyčnému jasně říct, že si přeji, aby mi vykal. Až pokud by nevyhověl, začala bych mu tykat nebo bych se s ním přestala bavit.

0 0
možnosti
  • Počet článků 50
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4173x
Nejdůležitější místo v životě má rodina a veselí.