Tady karma nestačí.

Díky

Já tohle bohužel nepamatuju, ale čte se to nádherně, až jsem se zasnila. Taková louka by měla být i dnes, kdepak facebook.

jejda, k takové velmi podobné pumpě jsem chodil babičce pro vodu, jinak hezké čtení

. Krásné... Karma.

A co ta gymnastická vystoupení na universálním tělocvičném nářadí  klepaču.Někdy divákům až krev tuhla.

Jé, klepače. To byl vynález 

Jsem o něco mladší a stejně ráda vzpomínám jak voněly lípy, když jsme šli s bráchou po sedmé večer spát (byl stř. čas a bylo světlo), na hry na indiány, na "zarachy, které jsme trávili v kotci u králíků - směli jsme se vysmradit alespoň na dvorku..., prázdniny u babičky, kde jsme museli pást kozu..., prostě to bylo bájo

Máte na svědomí mou dobrou náladu po ránu. Děkuji.

Od léta do podzimu, kolo, mičuda se šněrováním, kolo, mičuda a pořád do kolečka. Odřená kolena, pálení jódu litého do ran. Na sváču krajíc chleba se sádlem a cibulí. V zimě, každý sebemenší kopeček obsazen. I na igelitu šlo jezdit.

Při čtení jsem se také zasnil.  To bylo volnosti. V baráku, kde jsem bydlel, pobíhalo 12 dětí od 4 do 15. let.  V šesti letech jsem s bratrancem vylezli vnitřkem na vrchol komínu opuštěné cihelny. Tenkrát občané podnikli společnou záchranou akci. V podvečer se to bez hry na schovávanou neobešlo.

A dnes. V některých zemích je trestné, nechat děti bez dozoru do věku 12 let. Tak to já bych nerad.

já stále nechápu, jak jsme mohli, z dnešního pohledu, to  nebezpečné dětství vůbec přežít.