Jak jsem se seznamovala

Nejdřív jsem chtěla napsat o své dobré kamarádce Karle... ale proč dělat zbytečná tajemství.  Stane se, že jste 35 let s někým, s kým si představujete soužití do vysokého stáří a najednou

vám ten druhý unikne někam, kam se ještě nechystáte. Situace, kterou nikomu nepřeju. Po třech letech se přece jen člověk vzpamatuje a začne se dívat na život ze všech stran. A protože doba je internetová a na ulici není ve zdejších krajích zvyklostí zastavovat sošné padesátníky / a více/ s otázkou, jsou -li zadáni...

Prostě jsem si na jedné nejmenované internetové seznamce  zadala, co bych si tak asi přála:

moudrého, laskavého, cyklistu, který si taky rád zahraje šachy nebo scrabble, zajde do divadla, na koncert... a ještě jsem tam ve své prosté naivitě přidala foto - samozřejmě to nejkrásnější, které má fototéka obsahovala.

Odpovědi byly bleskové, ale o šachy a scrabble nebyl zájem. O divadle ani zmínka.

Tak nějak jsem pochopila, že tudy cesta nevede. Inzerát jsem zjednodušila na nejnižší únosnou míru, foto vymazala a po delším čase se podívala, jestli si ho někdo všiml.

Všiml: cyklista /stejně starý jako já, hurrá, bude kámoš/ - jenže po první vyjížďce jsem zjistila, že si ubral 10 let. Ale omlouvá ho příčina: "víš, Mílo, já bych to přiznal třeba hned, ale když napíšu, kolik mi skutečně je, ozvou se mi "dobře vařím a peču" a "ráda vyšívám". Chápu ho, bývalý závodník, čiperný sympatický chlapík.

Tak jsem to zazdila na delší dobu. Na seznamce jsem se označila jako osoba, která má 100 let a je z Prahy. To přece nikdo hledat nebude.

Omyl.

Kluci jsou zvědaví. - Co to je zač, proč a jak... Tak jsem si s jedním  začala psát. Pěkně. Vtipně.

Až jsme se domluvili, že se sejdeme.

Sešli, kytka, kávička a posléze dokonce výprava k jedné středověké zřícenině, kde zamlada junák zanechal v kameni vytesaný monogram. Už při začátku výpravy bylo zřejmé, že nejsme úplně sourodá dvojice. Ale budiž - připadala jsem si, jako když jdu se svým tchánem /kterého jsem měla velmi ráda a kterému byl výše uvedený velmi podobný-zamlada i později hezoun/.

Výpravu jsme zakončili ve výletní hospůdce a dali dlouhou řeč.

V ní jsem se mimo jiné dozvěděla, že si jednu dobu psal se 13 ženami a už měl zmatek v tom, co které odepsal /to se nedivím/, že jeho věk je jiný, než uvádí /starší o 13 let/  - na otázku, jestli se necítí jako podvodník, pravil, že se cítí opravdu mlaději a taky mu všechno bezvadně funguje /to by ses divila - pravil s mnohoslibným výrazem/.

Výše uvedené by mohlo vypadat, jako když nemám ráda starší muže, ale v mém věku opravdu nutně docházím k názoru, že hledají jen opatrovatelku.

Před nějakou dobou jsem na starostlivé obavy svého bratra, abych nebyla sama, odvětila, že si srazím nějakého sympaťáka na cyklostezce. Tak kolem Budějc bacha :-)