Vědečtí pracovníci z celého světa shromáždili data za šest let do roku 2013 a dospěli k závěru, že v oceánech je více než 5 trilionů kusů mikro plastů (což jsou úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů).
Lidé, kteří pravidelně holdují mořské stravě, mohou do těla dostat až 70 000 drobných částeček plastu za rok.
Česko nemá oceány s nahromaděným plastovým odpadem, přesto se problém odpadků z umělých hmot nevyhýbá ani nám. Jak města, tak i volnou krajinu trápí pohozené odpady. Nejčastěji obaly od sladkostí nebo rychlého občerstvení, či PET lahve. Odhaduje se, že na jednoho obyvatele ČR ročně připadá 6 kilo odpadu odloženého mimo koše, nebo recyklační místa. Studie zpracovaná pro Ministerstvo životního prostředí ukazuje, že průměrný vzorek volně pohozených odpadů je tvořen z více než 41 % plasty. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že by správným receptem v boji proti volně pohozenému odpadu by mohlo být zavedení záloh na plastové obaly.
Podle nové odpadové legislativy, kterou loni schválila vláda, se ale v ČR nepočítá s plošným zálohovým systémem PET lahví. Přestože takové opatření buď má, nebo připravuje, už polovina zemí EU, naše Ministerstvo životního prostředí to považuje za nekoncepční zásah a více věří žlutým kontejnerům na tříděné plasty. Češi se přitom k zálohování PET lahví v průzkumech staví většinou vstřícně.
Podívejme se tedy, jak tento – údajně nekoncepční zásah – funguje v Německu. Od května roku 2006 zde musejí všechny obchody s plochou od 200 metrů čtverečních, prodávající nápoje v povinně zálohovaných lahvích, lahve i vykupovat. V současnosti pak náš západní soused konstatuje, že vytřídí zhruba 98 procent plastových lahví a bezmála všechny dokáže recyklovat.
„Když se systém v roce 2003 zaváděl, všichni si stěžovali. Ale kdyby se nyní rušil, lidé by křičeli,“ říká Frank Welle z Fraunhoferova institutu pro procesní inženýrství a obalovou techniku. Systém si podle něj pochvalují výrobci nápojů, supermarkety i zákazníci.
Výše zálohy se v Německu liší podle druhu obalu. Na plastové lahve, které se vracejí do oběhu, činí záloha 15 centů (3,80 Kč). Tyto lahve mohou být opakovaně použity až 25krát. Pro srovnání, skleněné vratné lahve mohou být opakovaně naplněny až 50krát. U lahví, které musí být po prvním použití recyklovány, činí záloha 25 centů (6,40 Kč).
Pro úplnost dodávám, že odpůrci zálohového systému PET lahví v ČR tvrdí, že Německo po zavedení tohoto systému zaznamenalo propad v třídění ostatních odpadů o 11 procent. Ovšem nepodařilo se mi vypátrat, čím je toto číslo zdůvodněno a spojovat ostatní odpady s fungujícím systémem zálohovaných PET lahví se mi jeví jako krkolomné.
Navíc, stále více států se přiklání k zálohování PET lahví. Tento systém dlouhodobě praktikují v Chorvatsku, Německu, Dánsku, Norsku, Finsku, Švédsku, Nizozemsku, Estonsku, Litvě a na Islandu. V nejbližších letech mají zálohování zavést v Portugalsku, Turecku, na Maltě a na Slovensku.
Slovenská vláda už schválila návrh zákona, kterým zavádí zálohování PET lahví a plechovek s nápoji od roku 2022. Slovensko chce tímto opatřením dosáhnout až 95 procentní recyklace nápojových obalů, zatímco v současnosti je to jen 60 procent. Vratná záloha za PET láhev tam bude 12 centů (tři koruny) a za plechovku deset centů (2,60 koruny).
Podotýkám, že statistiky EU uvádějí, že se v Evropě ročně vyprodukuje okolo 27 milionů tun plastového odpadu. Recyklováno je však pouhých 30 procent. Umělé hmoty znečišťují půdu i vodu a kromě toho je konzumují živočichové, zejména plankton, ryby a ptáci, kterým způsobují zdravotní problémy a někdy i smrt. Ostatně, plastová lahev se může v přírodě rozkládat až 400 let.
A že se s tím dá něco dělat, to nyní uvedu na třech konkrétních příkladech udržitelné ekonomiky plastů:
1) Pivovar Gambrinus ze skupiny Plzeňský Prazdroj jako první velká pivní značka v Česku přestal od nového roku stáčet a prodávat pivo v PET lahvích. Jak firma informovala, díky tomu sníží produkci plastu o 334 tun.
2) V České republice se každý rok spotřebuje zhruba 350 milionů jednorázových a obtížně recyklovatelných kelímků na nápoje. S dobrým řešením tady přichází projekt Otoč kelímek. Po vzoru Německa zavádí do českých kaváren první zálohový systém na vratné kelímky. Projekt se rozjel na začátku prosince a využít možnosti zapůjčení kelímku lze již na 43 místech po celé České republice.
A do třetice příklad ze světa: už v roce 2009 si v australském městečku Bundanoon (2500 obyvatel) odhlasovali úplný zákaz prodeje balené vody. Obchody ve městě nesmějí prodávat balenou vodu a na hlavních třídách města jsou rozmístěny kohoutky s filtrovanou vodou, kde si lidé mohou vodu sami zdarma natočit.
