Pan Škromach si zjevně neváží svých voličů. Jak jinak si vysvětlit, že už dva týdny poté, co mu Zlínští dali ve volbách důvěru, chce zahodit poslanecký mandát a jít raději bojovat o křeslo senátora za Hodonín?
Je celkem známou skutečností, že monstrózní předvolební kampaň ČSSD se nesetkala s očekávaným výsledkem a nejenže výsledky voleb nepřinesly socialistům očekávaný vliv, ale příspěvky od státu ani zdaleka nepokryjí stamilionové náklady na kampaň. Odstoupivší předseda Paroubek tak stranu zanechal v dost svízelné finanční situaci – uvažuje se prý i o prodeji nemovitostí a každopádně bude strana muset šetřit a propříště si vystačit s omezenějšími zdroji.
Teď se ale zdá, že podobný problém jako ve finanční oblasti dostihl české socialisty i v oblasti personální. Zdeněk Škromach ospravedlňuje své rozhodnutí jakousi „stranickou strategií“, podle které chce ČSSD ovládnout senát. Upřímně řečeno, jaký jiný cíl může strana ve volbách mít, než úspěch? Podstatné ale je, že do senátu se volí hlavně osobnosti a ČSSD nám tak naznačuje, že má nejspíš o osobnosti nouzi, když jí nezbývá nic jiného, než recyklovat kandidáty, kteří uspěli ve sněmovních volbách.
Rozhodně bych nechtěl být na místě Škromachových voličů, které pan místopředseda půl roku přesvědčoval o tom, jak mu na nich záleží a jak bude bojovat za jejich zájmy, načež jenom čtrnáct dní poté, co jej skutečně do sněmovny zvolili, oznámil, že „už ho nebaví porážet na Zlínsku Petra Nečase“ a že místo Zlínska ve sněmovně by vlastně radši zastupoval Hodonínsko v senátu. Nakonec je to ale docela typická ukázka toho, jakou trvanlivost mají sliby ČSSD; stačí si připomenout největší tahák krajských voleb z roku 2008 — proplácení zdravotnických poplatků (když se ukázalo, že ani tím si ČSSD vítězství v parlamentních volbách nekoupila, hejtmani bez váhání proplácení ruší). O proměnlivosti názorů bývalého předsedy na předčasné volby, studentské volby a další věci snad ani není třeba se zmiňovat.
