Většina komentářů o pražských volbách se rozplývá nad vítězstvím TOP 09 a jásá, že magistrát konečně čeká čerstvý vítr. Zapomíná se však na další okolnosti, které už zdaleka tak povzbudivě nepůsobí.
Účelové rozdělení Prahy na volební obvody
| strana | %
| počet
| %
|
|---|
| 30,26 | 26 | 41,27 |
|---|
| ODS | 23,10 | 20 | 31,75 |
|---|
| ČSSD | 17,85 | 14 | 22,22 |
|---|
| KSČM | 6,82 | 3 | 4,76 |
|---|
| celkem | 78,03 | 63 | 100 |
|---|
| 5,90 | 0 | 0 |
|---|
| VV | 5,66 | 0 | 0 |
|---|
| Suverenita | 2,45 | 0 | 0 |
|---|
| KDU-ČSL | 1,89 | 0 | 0 |
|---|
| 6,07 | 0 | 0 |
|---|
| celkem | 21,97 | 0 | 0 |
|---|
V prvé řadě, už zběžný pohled na volební výsledky (viz tabulku vpravo) ukazuje, že tentokrát v pražských komunálních volbách propadlo 22 % hlasů, jinými slovy téměř čtvrtina aktivních voličů nezískala v zastupitelstvu žádné zastoupení. To se logicky projevilo v rozložení sil: Zatímco osm stran získalo přes jedno procento hlasů a šest stran dokonce překročilo pětiprocentní hranici, o zastupitelstvo se podělily jen tři nejsilnější: TOP 09, ODS a ČSSD (se symbolickou účastí tří komunistů).
Jak k tomu došlo? Samozřejmě to bylo způsobeno účelovým rozparcelováním Prahy na sedm nelogických volebních obvodů, o kterém jsem psal už v létě a které se oprávněně stalo terčem kritiky menších stran. Pražská ODS po parlamentních volbách dobře poznala, že jí teče do bot, a tak využila příležitosti a dokud ještě měla sama nadpoloviční většinu zastupitelů, odhlasovala si takové rozdělení Prahy, které by ve volbách poškodilo menší strany a občanským demokratům tak pojistilo jejich pozice.
A povedlo se! Ne snad že by ODS vyhrála (k tomu už by jí po všech těch skandálech nepomohlo ani kdyby Pavel Bém emigroval do Antarktidy), ale zajistila si silnou pozici v zastupitelstvu a téměř jisté místo i v radě. Jediná další možnost pro vítěznou TOP 09 totiž je koalice s ČSSD. A vzhledem k tomu, že pražští socialisté jsou jedna korupční parta s ODS (nedávné skandály kolem pánů Pocheho, Hulinského a spol. jsou jenom logickým vyústěním dlouhodobé úzké spolupráce na magistrátu, kterou si jistě z doby svého náměstkování dobře pamatuje třeba Jiří Paroubek). Předání otěží do rukou TOP 09 bude určitě znamenat pročištění vzduchu, ale nenechme se zmást velkolepými prohlášeními. Dokud bude ODS nezbytným koaličním partnerem, některá její chapadla k městským penězovodům přisátá zůstanou. Co hůř, kdyby snad byla TOP 09 ve svých požadavcích příliš tvrdá, vždycky si mohou složit potřebnou většinu osvědčení partneři z ODS a ČSSD.
A jak to tedy mohlo vypadat, kdyby nebyla Praha rozdělena na obvody? Při stejných počtech hlasů by byly mandáty rozděleny spravedlivěji: 22 zastupitelů TOP 09, 16 ODS, 13 ČSSD, 4 KSČM, 4 SZ a SNK-ED a 4 VV. Když navíc vezmeme v úvahu, že současný systém výrazně odrazoval od volby menších stran, je více než pravděpodobné, že při jednom volebním obvodu by skutečné výsledky byly ještě o kousek posunuté. Co by to znamenalo? Jednoduše to, že TOP 09 mohla mít šanci sestavit většinovou koalici i jen s menšími stranami. Zcela bez účasti ODS. Zcela bez účasti ČSSD.
No řekněte sami, nebyla by to lepší změna po opotřebované bémovské vládě? Nepotřebovala by něco takového Praha více než rýsující se kompromis?
Bohužel ale zvítězili volební inženýři a pod rouškou změn a nových tváří v čele Prahy si tak na magistrátu zajistili spoustu teplých místeček, na které hned tak nějaký průvan nedosáhne.
