Nizozemsko čeká předání trůnu

Pokud se snad během víkendu evropská média aspoň okrajově věnovala české prezidentské volbě, od včerejška je s tím konec. Nizozemská královna Beatrix v televizním projevu oznámila, že 30. dubna abdikuje.

Královna Beatrix při svém projevu

Novým králem se stane její pětačtyřicetiletý syn Willem-Alexander, princ Oranžský. Královna oslaví 31. ledna své 75. narozeniny a právě 30. dubna se dovrší 33 let od jejího nástupu na trůn. Její matka, královna Juliana, abdikovala 30. dubna 1980 v den svých 71. narozenin (dobrovolné královské abdikace mají v Nizozemsku dlouhou tradici; abdikovala také Julianina matka Wilhelmina). Vedle toho královna ve svém projevu poukázala na další významné výročí – letos oslaví Nizozemsko 200 let jako monarchie.

30. duben je v Nizozemsku významné datum také proto, že se slaví hlavní státní svátek, Koninginnedag (Královnin den), právě jako narozeniny bývalé královny Juliany (Beatrix ponechala toto datum, protože konec dubna je přeci jenom příjemnější doba na oslavy než leden). Od příštího roku se však ze zřejmých důvodů nebude slavit Koninginedag, nýbrž Koningsdag (Králův den), a datum se posune o tři dny na 27. duben, kdy slaví budoucí král své narozeniny.

Změny na trůnu

Jak oznámil nizozemský královský dvůr, nový král bude vládnout pod jménem, kterým je i dnes znám – bude to tedy král Willem-Alexander I. (v české podobě Vilém Alexandr I.), nikoli Vilém IV. jak někteří lidé předpokládali. Nástupem nového krále se také poprvé po 123 letech posadí na nizozemský trůn muž (naposledy to byl král Vilém III., který zemřel roku 1890). Nizozemsko je jedinečné v tom, že mu více než století, ve třech generacích, vládly královny – Wilhelmina, Juliana a Beatrix (a to dokonce aniž by tu existovala rovná primogenitura, která byla zavedena až roku 1983). Protože má však princ Willem Alexander tři dcery (Catharina-Amalia, Alexia a Ariane), dalším člověkem na nizozemském trůně bude s největší pravděpodobností opět královna.

Nástup nového krále na nizozemský trůn je zajímavý také z toho hlediska, že se po letech opět objeví na některém s evropských královských trůnů mladá tvář. S výjimkou dvou padesátníků panujících v malých státečcích, monackého knížete Alberta II. (54) a lucemburského knížete Henriho (57) jsou všichni evropští panovníci už přinejmenším kolem sedmdesátky: švédský král Karel XVI. Gustav (66),  lichtenštejnský kníže Hans Adam II. (67), dánská královna Markéta II. (72), španělský král Juan Carlos I. (75), norský král Harald V. (75), belgický král Albert II. (78) a samozřejmě britská královna Alžběta II. (86).

Všimněme si, že abdikace nizozemské královny a nástup nového krále je pro mezinárodní média znatelně zajímavější než české prezidentské volby (a to šlo pouze o první ohlášení; skutečného zájmu se dočkáme na přelomu dubna a května, kdy se předání trůnu bude odpravdu odehrávat). Nizozemsko je jen o málo větší zemí než Česká republika, přesto je abdikace nizozemské královny mnohem zajímavější než předání prezidentského úřadu od jednoho postkomunistického politika druhému. Před druhým kolem budil v zahraničních médiích nejvíce pozornosti Karel Schwarzenberg, a to do značné míry právě proto, že jeho šlechtický původ představuje jakýsi nádech monarchie (ale i přes to by byl samozřejmě stále jenom prezidentem). Panovník prostě lépe reprezentuje stát v zahraničí než prezident; má nespornou výhodu v tom, že představuje kontinuitu, a protože není reprezentantem žádné politické strany, může lépe zastupovat národ jako celek.

Nový král

Princ Willem-Alexander a princezna Máxima

Budoucí panovník Willem-Alexander se narodil 27. dubna 1967 v Utrechtu jako nejstarší ze tří dětí královny a jejího manžela prince Clause von Amsberg (1926-2002). Má dva mladší bratry, prince Johana Frisa (1968) a prince Constantijna (1969). Studoval lyceum v Haagu a poté historii na Leidenské univerzitě, kterou dokončil v roce 1993. Zajímal se také o ekonomickou historii, právo a ekonomii.

Co se týče vztahů k České republice, následník trůnu se v prosinci roku 2011 zúčastnil pohřbu bývalého českého prezidenta Václava Havla. V Praze byl princ několikrát, poprvé v roce 1991.

V únoru 2002 se oženil s Argentinkou Máximou Zorreguieta Cerruti. Není to sice šlechtična, ale přes svého otce má mezi svými předky několik šlechtických rodů Iberského poloostrova a její rodokmen sahá až k portugalskému králi Alfonsu III. (1248-1279). Dřívější účast nevěstina otce jako ministra ve vládě argentinské vojenské junty vyvolala v době svatby v Nizozemsku rozpaky (Nizozemské úřady otci nevěsty nedovolily ani účast na svatbě), ale od té doby vzala většina Nizozemců novou korunní princeznu za svou a oblíbili si ji pro její sympatické vystupování. Princezna je římskokatolického vyznání a zůstala katoličkou i po svatbě, což je v historii Nizozemska poměrně ojedinělé.

Smutek i radost

Budoucí královská rodina

Vzhledem k tradici královských abdikací není abdikace královny Beatrix velkým překvapením; v posledních letech se o ní mnohokrát spekulovalo, naposledy loni. Právě před rokem totiž královskou rodinu zasáhla tragédie, když prostředního syna panovnice, prince Johana Frisa, v Rakousku zasypala lavina. Od té doby je princ v kómatu. Velkým traumatem byla pro královnu i událost z roku 2009, kdy útočník vjel během oslavy státního svátku s její účastí do davu a zabil při tom sedm lidí.

Přestože nebyla abdikace nečekaná, vzbudila chystaná změna na trůně velké emoce. Panovnice je totiž u veřejnosti velmi oblíbená. Je jedním z nejdéle vládnoucích evropských panovníků a za několik desetiletí svého panování se stala neodmyslytelným symbolem národa; naklonila si jej svým civilním vystupováním, pracovitostí, uměleckými sklony i životem bez skandálů. Jako první odcházející královně osobně poděkoval premiér Mark Rutte, který se svým projevem vystoupil bezprostředně po ní. Od své korunovace v 80. letech odevzdala nizozemské společnosti srdce i duši, řekl na její adresu.

Na druhou stranu velké popularitě se těší i korunní princ, jeho manželka a tři dcery, které budou představovat krásnou první rodinu a zatím vše nasvědčuje tomu, že se svých budoucích povinností zhostí dobře.

Je zajímavá shoda okolností, že oznámení královny o abdikaci přišlo právě dva dny po skončení naší první přímé prezidentské volby – nabízí to zajímavé porovnávání souvislostí. Doporučuji pozorně sledovat předání nizozemského trůnu, porovnat si jeho průběh s průběhem českých prezidentských voleb a pak si odpovědět na otázku, jaká hlava státu lépe plní roli sjednocující osobnosti, která může reprezentovat celý národ, místo aby ho polarizovala, uklidňovat politické spory, místo aby je rozdmýchávala a sloužit celému národu, místo toho či onoho politického proudu.

Celý královnin projev:

Jak všichni víte, za několik dní se chystám oslavit své 75. narozeniny. Jsem vděčna, že mám tu čest, dožít se tohoto dne v dobrém zdraví.  Koncem letošního roku si připomeneme dvousetleté výročí ode dne, kdy se naše země stala královstvím, což znamenalo úsvit nové éry. Souhra těchto dvou zvláštních příležitostí se pro mne stala inspirací v letošním roce abdikovat ze svého úřadu. Zdá se, že je správný čas, abych přistoupila k tomuto kroku, který jsem už nějaký čas plánovala. Vždy jsem považovala za jedinečnou výsadu to, že jsem mohla zasvětit velkou část svého života službě naší zemi a vykonávat povinnosti královského úřadu, k nimž jsem byla pobolána. Po mnoho let mi byl velkou oporou princ Claus. Během této doby jsem cítila velké uspokojení z tohoto krásného úkolu. Je velmi inspirující být nablízku lidem, soucítit s nimi v časech smutku a podílet se na jejiich radosti a národní hrdosti. To bylo mou zkušeností i v karibských součástech našeho království, kde mne vždy vítala velká srdečnost a pohostinnost. Tedy abdikuji nikoli proto, že by se mé povinnosti staly příliš těžkými, ale protože jsem přesvědčena, že je načase, aby zodpovědnost za naši zemi přešla do rukou nové generace. 30. dubna tohoto roku s největší důvěrou předám povinnosti monarchie mému synovi, princi Oranžskému. On i princezna Máxima jsou plně připraveni pro svou budoucí roli. Budou sloužit naší zemi s obětavostí, věrně zachovávat ústavu a využívat svých četných schopností k vykonávání povinností monarchie svým vlastním jedinečným způsobem. Posiluje mne vědomí, že odstoupení ve prospěch mého následníka neznamená, že bych Vás všechny opustila. Doufám, že budu mít i nadále mnoho příležitostí, abych se s mnohými z vás setkávala. Jsem Vám hluboce vděčna za důvěru, kterou jste ve mě vkládali během mnoha krásných let, kdy jsem měla to potěšení být Vaší královnou.

Zdroje: The Telegraph, Týden.cz, iDnes.cz, Royal Correspondent

Více informací: Nizozemský královský dům, královnin projev na YouTube

Zveřejněno také na webu Pro monarchii