Legitimita prezidentské vlády? Vláda pro vládu

Náš prezidentský premiér dává jasně najevo, že politickými zvyklostmi není třeba lámat si hlavu – titulek: „Důvěru k tomu, abychom mohli vládnout, nepotřebujeme.“ to vystihuje dobře.

Monarchiím se v dnešním světě občas vyčítá nedostatek demokratické legitimity. Zatímco však skutečný panovník má zřejmou legitimitu jiného druhu a zpravidla jedná v rámci ústavního systému velmi citlivě a s ohledem na dlouhodobou perspektivu a budoucí generace, v současnosti jsme svědky pokřivení našeho politického systému, jež je řízeno přímo voleným prezidentem: „Odborničtí“ ministři začínají ve svých resortech dělat paseku, vláda napíná svou už tak pochybnou legitimitu do krajnosti a plíživě pracuje na přesměrování co největší moci do prezidentových rukou a premiér se ani moc netají tím, že hlavní je pro něj udržet se v křesle co nejdéle a aktivisticky vládnout důvěra nedůvěra.

Zatímco tak byl uplynulý měsíc pro Belgičany ve znamení oslav nástupu nového krále Filipa a pro Brity, Kanaďany, Australany, Jamajčany a další ve znamení radosti z narození prince Jiřího, který se za stane jejich králem za několik desítek let, u nás ve střední Evropě můžeme stabilitu a dobré způsoby konstitučních monarchií zatím jen tiše závidět a trápit se představou, jak bude náš stát vypadat za pár let, než našemu hradnímu pánovi vyprší jeho mandát.