Čas od času se objevují zprávy hlavně od Eskymáků, že je tato loď spatřena na různých místech kolem polárního kruhu. Dokonce jsou letecké snímky z roku 1999, které zachytily tento vrak poblíž Aljašky. Loď se vždy objeví a nečekaně zmizí. Podle některých svědectví bylo dokonce spatřeno 15 mužů, kteří se snažili vrak vyprostit lanem. Jsou to prý mrtví členové posádky, kteří svou loď hledají celou věčnost a když ji najdou snaží se ji vysvobodit.
Kontakt po 38 letech
Americký ropný tanker Manhattan právě proplouvá kolem mysu Barrow. Severozápadní pobřeží Aljašky je pokryto ledem a slunce rychle zapadá. Vlny tmavého oceánu naráží do lodi, jejíž kapitán si navléká tlusté palčáky a sáhne po dalekohledu.. V ledových krách spatří uvězněnou loď, nakloněnou o 30° a pokrytou vrstvou ledu. Na přídi je rozeznatelný kus nápisu s koncovými písmeny ----IMO. Kapitán si je jistý, že objevil ztracenou loď Baychimo, která zmizela v roce 1931. Bohužel, kvůli krám se nemůže dostat blíž a navíc padá tma. Je rok 1969, tanker zakotví, ale následující ráno pokračuje ve své původní trase. Loď duchů totiž zmizela.
Vyplutí na prahu polární noci
Baychimo opouští přístav Vancouver v Britské Kolumbii 6. července 1931. Kapitána obchodní lodi Johna Cornwella čeká drsná plavba podél Viktoria Island, kde má vykupovat od Eskymáků kožešiny. Cornwellova posádka má 36 mužů a za dva týdny je čeká polární noc v mrazivém oceánu kanadské Arktidy. Tato noc bude trvat půl roku a chystá pro posádku děsivé představení. Nikdo z nich ještě netuší, že se více než třetina mužů z této plavby nikdy nevrátí a stanou se navždy součástí lodi duchů.
Výpravu pronásleduje smůla
Je podzim 1931 a parník Baychimo se vrací Severním ledovým oceánem do svého domovského přístavu. Nákladní prostory jsou napěchovány kožešinami až po okraj. Havárie parního kotle zdrží plavbu o několik týdnů. Kapitán Cornwell a jeho muži dělají, co mohou, ale další plavby jsou schopni až 30. září. Navíc zima přišla dříve než obvykle a kruté mrazy znehybňují mořské vlny do ledových pout. Baychimo, která byla uprostřed lodní cesty se těžce prokousává kupředu a 1. října už není schopná se z ledových kleští dostat ani o centimetr.
Posádka zápasí s ledem dva týdny
Naštěstí pro posádku loď uvízne necelý kilometr od aljašského městečka Barrow. Tam patří dokonce několik srubů jejich společnosti Hudson Bay a kapitán s posádkou se vydávají po ledových krách tímto směrem. Několik dní jsou doslova uvězněni v jednom z domů, protože venku řádí silná vánice. Ale 8. října spatří kapitán svou loď v pohybu. Ledové čelisti povolily a posádka běží, co jim síly stačí, aby se dostala na palubu dříve, než loď odnese mořský proud. Konečně jsou zpátky a přihazují do kotle. Ale po několika hodinách počasí opět přitvrdí a parník zůstane v zajetí zamrzlého oceánu. Vyčerpaný Cornwell vysílá SOS na všechny strany.
Letadla zachraňují polovinu posádky
Ze základny v Nome na Aljašce startují dvě letadla společnosti Hudson Bay ke 100 km vzdálenému cíli. Za pár hodin je nadšeně vítá vyčerpaná posádka lodi Baychimo. Je 15. října a na palubu letadel se dostane 22 námořníků. Zbylých 14 členů posádky a kapitán John Cornwell dostanou zásoby na přezimování. Jejich úkol je dohlížet na loď a hlavně její drahocenný náklad. Až na jaře roztají ledy vrátí se zpátky do Vancouveru. 15. října letadla odlétají a 15 mužů zůstává v polární pustině u své uvězněné lodi. V ten den jsou naposled spatřeni živí.
Tajemná mlha při pátrací misi
Pilot má na podzim roku 1934 přesné souřadnice od rybářské lodi a po hodině letu spatří ze svého dvouplošníku loď Baychimo. Letadlo se stáčí doprava a zamíří k vraku, který pevně svírá ledová náruč. První přelet na lodí proběhne bez problémů a letec hledá vhodné místo k přistání. Během pár vteřin ale padne nepředstavitelně hustá mlha a letec nevidí ani vrtuli svého letadla. Nad mrazivou krajinou se ozve výbuch. Dvouplošník narazí v mlze do vysokého ledovce a exploze ukončí další pátrací misi. Baychimo si opět vyžádá lidskou oběť.
Co se stalo s torzem posádky?
Po odletu záchranných letadel vybudují námořníci skromný dřevěný přístřešek na ledové kře nedaleko lodi, asi kilometr od pobřeží. Podle kapitánova deníku je v noci 24. listopadu 1931 v jejich srubu uvězní strašlivý blizard (což je silná sněhová vichřice, která před sebou tlačí sněhovou masu). Druhý den je na místě lodi asi 20metrová závěj. Muži se ji snaží odházet, ale jaké je jejich překvapení, když pod sněhem nic nenajdou. Baychimo zmizela. Kapitán usoudí, že ji led rozdrtil na více částí a ty se propadly do hlubin oceánu. Proto dává příkaz k přestěhování do srubů na pobřeží, kde přečkají nadcházející nejhorší zimní počasí. Jenže po několika dnech se dozvědí od místního Eskymáka, že spatřil jejich parník asi 75 km směrem na jihozápad. Patnáct mužů se vydává na svou poslední cestu. Na věčnost.
Příště: Lodě duchů 2 - OURANG MEDAN
