Zpráva BIS a sprostý podezřelý občan

Veřejná část zprávy BIS za rok 2018 je zajímavým pohledem na bezpečnostní rizika, ale také na jazyk, jakým jsou popsána a na občana, jenž se ocitá v podezření často z absurdních důvodů a v roli Cimrmanova "sprostého podezřelého".

Před tím, než některé části zprávy Bezpečnostní informační služby okomentuji, musím konstatovat, že se vyjadřuji pouze k malé části celého dokumentu a především, že se vyjadřuji k části veřejné /link ve zdroji č. 1/, která ze své podstaty musí být psána obecně. Těžko lze čekat, že ve veřejné části uvidíme černé na bílém „Občan A pracuje proti českým zájmům pro cizí mocnost B“.

Mnohé však i ve veřejné části napoví samotný jazyk, jakým je zpráva psána. Jsou tomu už tři desítky let, co jsme se zbavili nebezpečí od imperialistů, buržoazních elementů, revanšistů, amerického brouka mandelinky bramborové a vůbec ideologické diverze všeho druhu, a dnes nám živly téhož druhu, jen z opačné strany světa a jinak pojmenované rozvracejí místo socialismu kapitalismus. Nuže, podívejme se na to konkrétně, všechny citace jsou převzaty z dané zprávy a otištěné normálním písmem, doprovodný text a svoje komentáře uvádím kurzívou:

 

1. „Proruští aktivisté“

 

Netřeba pochybovat o tom, že ve zprávě popsané nebezpečí ruské špionáže je reálné, jsme přece členy NATO, tedy organizace vojensky zaměřené proti Rusku, a také členy EU, tedy ekonomického partnera stejně jako ekonomického i politického konkurenta Ruska.  Je však třeba zbystřit pozornost tam, kde se píše o „Proruských aktivistech“, a to třeba v tomto kontextu:

„Část spektra proruských aktivistů se soustředila na veřejná shromáždění, debaty, besedy a petiční akce zaměřené proti EU, NATO a proti rozhodnutím těchto mezinárodních struktur souvisejícím s problémem imigrace do Evropy.“

Smím se zeptat, jaký proruský aktivismus je možný přiřknout někomu, kdo se věnuje výše uvedené činnosti? Protože neagituje-li zároveň s tím ve prospěch Ruska, tak pouze vyjadřuje názor, který s Ruskem nemá naprosto nic společného. Argument „Rusku se tohle ale přece hodí“ je prázdný, protože Rusku se může hodit spousta dalšího, jinak řečeno buď dokážeme nebezpečí konkrétně pojmenovat a zdůvodnit, nebo žijeme v zajetí paranoidních představ.

 

2. „Politický extremismus“

 

Nejprve citujme ze zprávy:

 

„Mezi dominantní témata pravicových extremistů stejně jako v předchozích letech patřila kritika migrační politiky, výrazné protiunijní postoje, kritická vyjádření na adresu muslimů, vymezování se vůči lidskoprávním aktivistům či nevládním organizacím atp.“

 

Zde už je označení normálního občana jako „sprostého podezřelého“ přímo hmatatelné. Opět je tu zaměňován zájem vládní ideologie se zájmem našeho státu. Já také kritizuji migrační politiku a mám výrazné protiunijní postoje, stejně tak jsem schopen odůvodněných kritických vyjádření na adresu muslimů a často se vymezuji i vůči lidsko-právním aktivistům či nevládním organizacím.

 

Jsem však proto snad „pravicový extremista“? Mám proto snad být stavěn do řady s tím, kdo volá nějaká neonacistická hesla či dokonce vezme klacek a z rasových důvodů jím někoho udeří? Fascinuje mě stejně tak omezenost jako drzost, s jakou BIS spořádané občany kvůli jejich politickým názorům po pouhých třiceti letech už opět kádruje stejně, jako to dělal minulý režim.

 

3. Návštěvy Číny

 

Opět nejprve ocitujme:

 

„V kontextu čínských aktivit cílících na českou akademickou obec, bezpečnostní sbory a státní správu zaznamenala BIS rostoucí počet čínských pozvání adresovaných českým občanům na školení, semináře a poznávací zájezdy. Čínská strana nabízí pozvaným hradit veškeré výdaje (dopravu, ubytování, stravné, zápisné) a nadto ještě přidává kapesné. Organizace takových cest zajišťuje čínské straně řadu výhod – Čína si jimi vytváří kontaktní síť osob, které jí budou nakloněny, resp. si budou vědomy toho, že ČLR „něco dluží“ a budou ochotny jí vycházet vstříc. Ze zpravodajského hlediska je nejrizikovějším aspektem samotná fyzická přítomnost hosta na území Číny.“

Takže stačí jen být „fyzicky přítomen na území Číny“. Je snad třeba dalších komentářů k zdůraznění absurdity takového vyjádření? To se nám má opět vrátit doba hlášení o výjezdech do ciziny? Opět budeme tápat nad tím, co napsat do kolonky „Rozveďte, o čem jste hovořiili“? Pokud si myslíte, že přeháním, že něco takového přece v dnešní době nikoho nemůže ani napadnout, pak vězte, že například senátor Fischer již takové dotazníky akademikům skutečně rozeslal! /2/. Má tedy mít akademik či obchodník strach z domácích následků své cesty do Číny, tak jak ho za minulého režimu měl při cestě na ten prohnilý kapitalistický západ?

Kolik všemožných programů s hrazenými náklady i kapesnými je pro studenty pořádáno třeba v USA a dalších zemích? To se nám i tito lidé vracejí domů jako agenti cizích mocností? Nebo máme přijmout ještě absurdnější domněnku, že nebezpečí hrozí toliko z Číny a Ruska a od spojeneckých zemí nikoli? Jejich zájmy jsou tedy automaticky našimi zájmy? Třeba ta zmíněná imigrace do Evropy, západoevropskými zeměmi podporovaná, ta jako má být i naším zájmem?

 

4. O teroristickém (ne)bezpečí

 

 

K poslednímu komentáři vybírám jednu z mála konkrétních věcí popsaných ve zprávě:

 

„Několika dalším podezřením se BIS věnovala v rámci boje proti financování terorismu. Ani v této oblasti nebyly získány poznatky nasvědčující tomu, že by území ČR sloužilo jako logistická či jiná základna mezinárodního terorismu. BIS věnovala pozornost radikálním muslimům, kteří v předchozích letech opustili ČR, aby se připojili k teroristickým organizacím v Sýrii a Iráku. BIS potvrdila úmrtí jednoho z těchto zahraničních bojovníků. BIS stejně jako v předchozích letech zabezpečovala a předávala zákonným adresátům zpravodajské informace o radikálním imámovi Sameru Shehadehovi, který byl do ČR vydán na základě mezinárodního zatykače pro obvinění z podpory terorismu, protože radikálními názory ovlivnil svého bratra a jeho muslimskou manželku, oba občany ČR, kterým následně pomohl v organizaci cesty a připojení se k syrské odnoži al Qá’idy v Sýrii.“

Takže tohoto pána si zde místní muslimové zvolili za Imáma, posílali mu peníze, o kterých tedy zcela jistě nevěděli, že směřují na podporu islamistického vraždění (asi tak stejně „nevěděli“, jako nikdo z bruselské čtvrti Molenbek netušil, co je zač terorista Salah Abdeslam, který se tu tak dlouho skrýval a zároveň neskrýval), ale přesto tatáž zpráva píše, že neexistují poznatky o tom, že by u nás měl terorismus nějaké zázemí? Je možné ještě více popřít sebe sama, než jak se to povedlo této zprávě?

 

K čemu tedy zpráva slouží? K tomu, aby se čtení pasáží o „nacionalistech a populistech“ líbilo Janu Hamáčkovi, až jejich vyjádření bude hledat na facebooku k dalšímu stíhání, nebo má zpráva bezpečnostní služby objektivně a nezaujatě popsat skutečná rizika?

 

Organizace, která slouží něčí ideologii je právě tou ideologií zranitelná. Organizace, která slepě důvěřuje jedné straně a paranoidně nedůvěřuje straně druhé je zranitelná ještě více formou false flag operace. Organizace, která místo skutečných rizik z touhy zavděčit se aktuální moci útočí na její politické oponenty, je nebezpečná možná více své zemi, než cizí mocnosti. Moc rád bych věřil, že nic takového se BIS netýká, avšak citovaná veřejná zpráva BIS mě v tom příliš neutvrzuje.

 

 

 

 

Zdroje:

 

1)  https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bis-vyrocni-zprava-2018-plne-zneni-dokument-bezpecnostni-informacni-sluzba.A191126_101341_domaci_pmk

2) https://zpravy.aktualne.cz/domaci/s-kym-jste-se-v-cine-sesli-chce-vedet-senator-fischer/r~bfaa2f62dec611e988f50cc47ab5f122/

 

 

 

Autor: Lukáš Burget | úterý 26.11.2019 16:10 | karma článku: 39,92 | přečteno: 1496x