Ve stínu Ukrajiny aneb lze oddělit svobodu a svobodu slova?

Zlo většinou nechodívá samo. Ukrajina čelí hrozbě zániku své země jako suverénního státu a přesto se statečně brání, Česká republika čelí hrozbě zániku svobody slova a v tomto boji kapituluje.

Patřil jsem mezi ty, kteří si nepřipouštěli, že by ruský režim skutečně provedl přímou invazi na celou Ukrajinu – a stejně jako oni jsem se mýlil. Ukrajina byla napadena, Rusko je agresorem a nic ho neomlouvá, žádné minulé chyby NATO, žádné současné chyby ukrajinského vedení, jde o útok na suverénní zemi, který zaslouží bezvýhradné odsouzení. Napadená Ukrajina si zaslouží naši podporu, ovšem z koncertů se nenají, ani nenabije pušky. Jistě by ideální cesta vedla skrze vyjednávání, ovšem právě Rusko je tu stranou, která vyjednává s puškou v ruce.

Ano, podporovat Ukrajinu přímo vojenským materiálem je riziko hned dvojnásobné, to bezprostřední spočívá v tom, že tím už proti sobě Rusko definitivně poštveme, to druhé riziko spočívá v tom, že ani po vyhraném konfliktu (a Ukrajině bych to přál) nebudeme mít při tamních poměrech jasno, komu naše zbraně skončí v rukou. Ale v rizikové situaci už Česká republika je a bude v ní, ať učiní cokoli.

Jedno z rizik spojených se současným vývojem si v České republice přinášíme sami, a není to riziko přímo bezpečnostní ani ekonomické povahy, jako jsou ta rizika zvenčí. Tím domácím rizikem je hrozba zániku svobody slova, která souvisí s blokováním tzv. „dezinformačních médií“ /1/ a již předtím prezentovaném varování nejvyššího státního zástupce Igora Stříže o hrozbě odnětí svobody za schvalování ruské invaze /2/. U pana Stříže jde toto varování smutně ruku v ruce s jeho minulostí, protože byl několik let členem KSČ /3/, tedy strany, jejíž praktiky ohledně svobody obecně a svobody slova zvláště jsou snad dostatečně známy.

Nejprve k nejvyššímu státnímu zastupitelství, které prezentovalo svoje varování na twitteru /4/, přičemž se odvolává na paragrafy 365 schvalování trestného činu a 405 popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Znění paragrafu 405 /5/: "Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta."/5/

Znění paragrafu 365 /5/: 1) Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu projevit souhlas s trestným činem

a) pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest,

 

nebo

 

 b) na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku.

 

Zákony tedy hovoří jasně a je dobře, že jsou součástí našeho práva, stejně jako práva všech civilizovaných zemí. Nastávají tu však přinejmenším dva problémy:

 

  

První problém nastává v situaci, jsou-li tyto zákony aplikovány před tím, než jsou uvedené zločiny konstatovány, v tomto případě Mezinárodním soudním dvorem v Haagu, kam Ukrajina podala žalobu /6/. Osobně nepochybuji o tom, že se Rusko uvedených zločinů dopouští a pevně věřím, že Mezinárodní soudní dvůr žalobu uzná a nařídí Rusku, aby své agrese zanechalo. Pravda, stojí tu bezzubá byrokratická instituce proti po zuby ozbrojenému agresorovi, ale doufejme, že nedostihne-li zločince právo ihned, dostihne ho alespoň v budoucnosti.

 

Druhý problém nastává v situaci, kdy jsou zákony praktikovány výběrově, protože je tím samozřejmě porušen princip rovnosti před zákonem - padni komu padni. Není-li zločin vyšetřen, ba ani oznámen, nemůže být ani konstatováno, že se stal, a to se týká jak historických vojenských akcí Ruska, tak bohužel i historických vojenských akcí NATO a USA. Opravdu se tento vojenský blok či jeho představitelé nikdy těchto zločinů nedopustili? Nebylo vyšetřeno, nebylo konstatováno, takže ano - z tohoto pohledu na věc se ničeho zlého nedopustili. Toto pojetí je však samozřejmě v rozporu s morálkou, na které jsou ty zákony zbudovány. 

I když jsem celým svým já rozzuřen zabíjením, ničením a bezprávím z vylhaných i čistě nemorálních důvodů, kterých se nyní Rusko na Ukrajině dopouští, nemohu zároveň s tím tvrdit, že zákony uznávám jen tehdy, když se mi hodí. To je totiž první krok právě k takovému stavu vlády i významné části společnosti, ve kterém se nyní ono Rusko nachází. Osobně budu rád za to, když budu vědět, kdo se tak vyjadřuje, když budu znát jeho jméno a jeho identitu. Soudy ať ho potom dle práva soudí a uznají vinným nebo nevinným. Zde jmenujme již z minulosti nechvalně známého bývalého komunistického poslance Ondráčka, který vyjádřil obdiv Putinovi za "jeho trpělivost s tou Ukrajinskou fašistickou chátrou" /7/. Protože však dotyčný ve svém vyjádření vychytrale doplnil, že "slušným Ukrajincům se omlouvám" a protože tak své nechutné "moudro" vyjádřil 18.2.2022, tedy ještě před ruskou invazí, musí se i na toto individuum vztahovat svoboda projevu, protože se dle mého názoru trestného činu nedopustil, a to říkám v situaci, kdy jsem opět celou svou osobností tímto individuem zhnusen. Ať jeho výroky prošetří nestranný soud, v právním státě se takto má jednat s každým, byť by byl zločinec.

 

Za druhé se budu věnovat blokování "dezinformačních webů". CZ NIC zablokoval weby Aeronet.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravycz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz, Skrytapravda.cz a Protiproud.cz /1/. Osobně jsem zřídka navštívil První zprávy, o Aeronetu.cz alespoň vím, stejně jako o Protiproudu.cz, ostatní jsem před jejich zablokováním ani neznal.

 

Nejprve se ptejme, co je to"dezinformační web". Má-li jim být každý web, který někdy zveřejnil dezinformaci, pak by dle zásady padni komu padni byla v ohrožení prakticky všechna periodika, protože ani při nejlepší vůli nemohou zabránit tomu, aby jednou za čas nepublikovala alespoň nezáměrnou dezinformaci - misinformaci. Naše znalost reality, jejího konkrétního výseku v konkrétním čase bude totiž vždy nedokonalá. Takže onen pojem "dezinformační web" je jasně ideologický termín, prostě jde o někomu nepohodlná média, čili prostřednictvím útoku na ně o útok na ty, kteří na těchto médiích publikují. 

 

CZ NIC ve své tiskové zprávě uvádí /8/:

 

"Po intenzivních konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení Vlády České republiky blokuje sdružení CZ.NIC vybrané dezinformační weby, které ohrožují naši národní bezpečnost. Tento zcela mimořádný krok je reakcí na vojenský útok armády Ruské federace proti svrchované Ukrajině a dezinformační kampaň, která ho provázela a stále provází."

 

Za prvé by mě zajímalo, jakou podobu měly ty "intenzivní konzultace". Nebylo  náhodou rozhodnuto dle vzorce "Politik přikázal, my jsme udělali"?". I kdyby ne a CZ.NIC tak učinil ze své vlastní vůle a svobodného rozhodnutí, pak ať mi prosím vysvětlí, jak tak mohl učinit a nedopustit se přitom porušení nejvyšší právní normy naší země, tedy Ústavy České republiky, jejíž součástí je Listina základních práv a svobod /9/, která v oddílu druhém "Politická práva" píše jasně:

 

3) Cenzura je nepřípustná

 

Za druhé by mě zajímalo, jak tyto weby "ohrožovaly naši národní bezpečnost". Netvrdím, že tak nečinily, ale považuji konkrétní a zákonem podloženou odpověď na tuto otázku za nutnou před tím, než se někdo dopustí uvedené cenzury. Nechápu, jak ji mohl ohrozit ubohý lhář z nějakého webu s mizivou čteností a pokud to učinil, chci vědět opět před tím, než je mu znemožněno publikovat, kdo to byl a jak to učinil.

 

V tomto ohledu by mě zároveň zajímalo, jak to bylo s ohrožením naší národní bezpečnosti v případech, kdy různá média publikovala videa s nakládáním české humanitární i vojenské pomoci Ukrajině do vagónů, přičemž tato videa dle mého názoru už mohou národní bezpečnost ohrozit. Ukazují totiž až příliš mnoho a rozhodující v této věci není ani skutečnost, že záběry byly publikovány až po odjezdu vlaků. Z logických důvodů nebudu konkretizovat a nebudu dávat link na tyto informace do zdrojů uvedených na konci tohoto blogového příspěvku.

 

Bylo by možné rozebírat konkrétní příklady cenzury, konkrétní osobnosti, kterým bylo znemožněno publikovat své názory na zablokovaných webech, ale vše podstatné jsem již uvedl. 

 

Pomozme tedy bránit Ukrajině její svobodu, ale nezapomeňme ani na svobodu naši!

 

Zdroje:

 

1) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/domenove-sdruzeni-cz-nic-zablokovalo-osm-dezinformacnich-webu.A220225_145407_domaci_indr

2) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ukrajina-trestny-cin-podpora-ruska-kyjev-valka.A220226_082553_domaci_elk

3) https://cs.wikipedia.org/wiki/Igor_Stříž

4) https://twitter.com/NSZ_info/status/1497466657240879105

5) https://www.pracepropravniky.cz/zakony/trestni-zakonik-uplne-zneni/

6) https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-ukrajina-konflikt-invaze-na-ukrajine-kyjev-moskva-valka-osn-mezinarodni-soudni-dvur-haag.A220301_203736_zahranicni_idvs

7) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/byvaly-poslanec-kscm-zdenek-ondracek-oslava-putina-policie-trestny-cin.A220228_130806_domaci_lre

8) https://www.nic.cz/page/4301/sdruzeni-cznic-zablokovalo-weby-sirici-dezinformace-spojene-s-rusko-ukrajinskym-konfliktem/

9) https://www.psp.cz/docs/laws/listina.html

Autor: Lukáš Burget | středa 2.3.2022 18:44 | karma článku: 30,94 | přečteno: 641x