Média nás informují o tragické události: Ve Velké kotlině v Hrubém Jeseníku zahynul pod lavinou další člověk. Ano - další, protože tato lokalita skrývá lákavou krásu i kruté nebezpečí, které vzalo život už řadě lidí.
Nedokážu si představit, jaká muka zažíval ten lavinou zasypaný člověk, ani si neumím představit žal jeho blízkých. V komentářích pod články o této smutné události v různých médiích se objevují bezcitné výkřiky, jakoby snad tragicky a zbytečně neumřel jeden z nás. Jak by Vám asi bylo, kdybyste ho znali?
Stejně smutný je však fakt, že tento člověk, tak jako skoro všichni před ním na stejném místě, zemřel zbytečně. Nerespektoval zákaz vstupu do tohoto místa. Žijeme v době, která vzývá přepjatý individualismus a neomezenost lidských práv kdykoli, kdekoli, a na cokoli. Je to vratké příměří s dobami a společnostmi, které naopak ortodoxně trvaly na bezpodmínečném dodržování všech možných příkazů a zákazů, ať už dávaly, nebo nedávaly smysl. Snad jsme pozbyli uvědomění jistého řádu věcí kolem nás...
Pokusím se Vám čtenářům, i všem ostatním, objasnit konkrétní smysl zákazu vstupu do Velké kotliny v zimním období.
1. Jeseníky jsou po Krkonoších druhými a posledními českými horami, ve kterých pravidelně padají laviny. Lavina může spadnout i v jiných našich pohořích, avšak tam je to opravdu jen výjimka.
2. Velká kotlina, nebo také „Velký kotel“ v Hrubém Jeseníku je jediným plně vytvořeným ledovcovým karem v Jeseníkách i na celé Moravě. Ledovcový kar znamená obecně ledovcem vytvořený hluboký závěr údolí se strmými skalními stěnami. Takový terén je stejně krásný, jako lákavý a nebezpečný.
3. Velká kotlina je součástí Národní přírodní rezervace Praděd, tedy kategorie maloplošných zvláště chráněných území, která je z hlediska ochrany přírody nejpřísněji regulovaným v České republice. Pohyb v těchto lokalitách je vázán výhradně na značené trasy, v létě i v zimě.
4. Velká kotlina se nachází na východním úbočí Vysoké hole, druhé nejvyšší hory Hrubého Jeseníku, kam převládající západní větry po celou zimu ukládají sníh. Na konci zimy zde výška sněhové pokrývky může výjimečně dosáhnout i deseti metrů (ano, deseti metrů).
5. Velká kotlina se nachází pod příkrými a skalnatými srázy okraje onoho svého ledovcového karu. Jestliže se i mimo velehory v mírném pásmu nachází takové místo, je jednoznačně kandidátem na laviny. Na okrajích karu se sníh přirozeně ukládá, málokdy roztaje, v průběhu zimy mění svoje vlastnosti a v určitý okamžik se masa sněhu utrhne po ploše různého druhu sněhu, která je v tu chvíli nejméně pevná. Takto vznikají laviny, kdekoli – v karech, i jinde.
6. Druhým nejznámějším lavinově exponovaným svahem Hrubého Jeseníku je Sněžná kotlina pod Červenou horou. Opět na východní straně hory, a opět se jedná, v tomto případě o nedokonale vyvinutý ledovcový kar. Sem ovšem ani v létě, ani v zimě, prostě nikdy nevedou značené cesty.
7. Velká kotlina pod Vysokou holí a na dohled od Pradědu, je ovšem jiný případ. V létě tudy vede značená naučná stezka, která propojuje turistické středisko Ovčárna, které se nachází pod hřebenem Vysoké hole, s Karlovem pod Pradědem a Malou Morávkou. Tyto propojené obce jsou největšími centry letní i zimní turistiky v celých Jeseníkách.
8. Patrně z důvodů blízkosti Velké kotliny k těmto rekreačním centrům se až příliš mnoho zimních turistů a sportovců odhodlává porušit zákaz vstupu do Velké kotliny, přičemž při pohybu po oficiálních trasách nemohou minout upozornění na tento zákaz a výslovné varování před lavinami.
9. Zvláště tuto zimu, která se jako celý rok nese ve znamení epidemie koronaviru, je do jisté míry pochopitelné, že z důvodu nefungujících vleků a lanovek bude více turistů a sportovců zkoušet možnosti, které by při obvyklé nabídce zimního vyžití ani nevzali v úvahu.
10. Kdokoli však zákaz vstupu poruší, riskuje tím nejen svoje zdraví a svůj život, nýbrž totéž musí riskovat i členové Horské služby a dalších složek Integrovaného záchranného systému, aby mu pomohli z nesnází. Vydat se jen pro vlastní dosti úchylné potěšení v tato místa znamená zároveň bezohledně riskovat zdraví a životy mnohem více lidí, než jsou oni sami, nebo členové výpravy, kteří s nimi jdou.
11. Velká kotlina je nebezpečnou lokalitou v kterémkoli ročním období. Jako součást Národní přírodní rezervace Praděd není chráněna náhodou, nýbrž coby jedinečné místo s jedinečnými přírodními podmínkami. Velká kotlina je mimo jiné také místem pramenů řeky Moravice, stejně jako mnoha dalších pramenů a trvale mokrých míst. Dokonce i v nejsušších obdobích roku nikdy nevíte, zda mimo značenou stezku nešlápnete na zdánlivě suchou půdu, pod kterou se však může skrývat mokrá skála či mech, a tudy vede desítky metrů dlouhá skluzavka na onen svět. Velká kotlina i řada dalších míst našich hor patří k těm, kam člověk prostě chodit nemá.
Ptáte se proč, ikdybyste nic nevěděli a dokonce ani nechtěli vědět o jejich přírodovědném významu?
Víte, před mnoha lety se mi jeden můj kamarád chlubil, jak v létě ve stanu s kamarády přespal těsně pod vrcholem Králického Sněžníku. Já jsem se mu snažil vysvětlit, že to neměl dělat, protože to místo je Národní přírodní rezervací (stejně jako okolí Pradědu včetně Velké kotliny), a že je tam něco takového přísně zakázáno. Odpověděl mi, že snad ví, co dělá, a že tam (prý) žádnou přírodu nepoškodil. Já jsem mu jen řekl, že ta hora, Králický Sněžník, je ve všech ohledech prostě větší, než je on. Zeptal jsem se ho, zda jen z úcty před něčím takovým necítí nějakou pokoru a něco, co překračuje jeho úmysly.
Myslím si, že do přírody, ba ani do nějakého parku ve městě, by se nemělo chodit bez určité pokory a tím i schopnosti radovat se z věcí větších, než jsme my sami. Takto si snad už od dětství začínáme vážit i sebe samotných a také ostatních a všeho, co je kolem nás.
Zdroje:
Několik použitých zdrojů jsem citoval už ve svých předchozích blogových příspěvcích ohledně Jeseníků. K tomu doplňuji, že o Národní přírodní rezervaci Praděd se dlouhodobě zajímám a věnoval jsem jí i úspěšně obhájenou seminární práci při svém studiu na vysoké škole.
