Novela antidiskriminačního zákona, kterou se bude zabývat Poslanecká sněmovna, je popřením principů právního státu.
"Přišla nová doba, host vyhazuje vrchního!" křičí ve filmu Dědictví číšník, kterého propustil restituent Bohuš.
Dnes, téměř třicet let po vzniku filmu, se zdá, že nová doba opravdu přišla, avšak v souvislostech, které už každému úsměv na rtech nevyvolají.
Poslanecká sněmovna se totiž chystá k projednání novely Antidiskriminačního zákona. Co na novele budí tolik emocí? Není to nic menšího, než obrácení naprostého základu práva naruby, a sice rozšíření přenesení důkazního břemene z žalujícího na žalovaného. Nevěříte? Cituji přímo § 133a:
"Žalovaný je povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení" (1).
Zvláště výživný je také seznam všech žalovatelných situací ohledně onoho rovného zacházení, ten již nebudu vypisovat, můžete si ho přečíst sami v odkazu, který uvádím na konci textu. Dnes je doba diskriminační. Diskriminován může být každý každým, stěžovatelé se předhánějí v absurditě svých žalob, soudy soudí a bohužel i kvůli absurdním a bagatelním věcem odsuzují, a právníci? Ti kasírují. Stručně řečeno, novela je zlatý důl pro právníky všeho druhu. A že by jen pro ně? Ale kdepak.
Zkrátka nepřijdou ani neziskovky, které se na tento druh veřejného blaha specializují. Novela totiž jasně uvádí v § 66:
"Žalobu je oprávněna podat také právnická osoba, která byla založena na ochranu práv obětí diskriminace nebo předmětem jejíž činnosti je ochrana před diskriminací dle zvláštního právního předpisu16a , jestliže k jejímu podání prokáže závažný veřejný zájem." (1)
A pokud by si někdo myslel, že přibude jen pár dalších soudních tahanic, pravda, s převrácením základního právního principu, pak se patrně zarazí, když si přečte v § 11:
"Pokud by se porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo diskriminace mohlo týkat většího nebo neurčitého počtu osob anebo pokud by jimi mohl být vážně ohrožen veřejný zájem, může se právnická osoba uvedená v odstavci 1 u soudu domáhat, aby bylo určeno, že došlo k diskriminaci, aby bylo od diskriminace upuštěno nebo aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu." (1)
Chápete tu dokonalost? Zákon přímo zakotvuje právo neziskovek domoci se konstatování, že prostě k diskriminaci DOŠLO, žádat, aby se s údajnou diskriminací přestalo a ještě tak budou moci činit formou hromadných žalob. Dovedete si představit teoretický rozsah toho, čeho se nátlakové organizace typu různých neziskovek budou moci domáhat? Nejprve budou schopny neskutečně dlouhou řadu způsobů jednání označit za diskriminační, a poté budou schopny prosadit, aby byly tyto způsoby jednání zakázány. Ideopolicie z románu 1984 pana Orwella v praxi.
Vzpomínáte na současnou ombudsmanku, paní Šabatovou, a její agentky provokatérky, které dostaly za úkol usilovat o pronájem konkrétních bytů a když ho nedostaly, tvrdily, že se tak stalo proto, že jsou Romky? Tak to byl jen průzkum bojem. Ideová kanonáda od neziskovek však už střílí naplno a zdaleka neuvažuje pouze v rámci jednoho státu:
Vzpomínáte na kontroverze, které vzbudila tzv. "Istanbulská úmluva", plným názvem "Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí"?
Vzpomínáte na diskuze o její zbytečnosti v českém právním řádu, protože ubližovat ženám je jaksi zakázáno už jinými zákony? Nevěřte, že taková úmluva je zbytečná. Kdepak, mnohým bude velice užitečná. Komu? Hádejte třikrát ... ano, specializovaným neziskovkám, které mají odsouhlasením úmluvy připravenu půdu pro to, aby nás, zlé, ubližující a diskriminující mohly za peníze z našich daní školit k tomu, abychom byli hodní, pomáhající a dokonalou rovnost zajišťující. Nevěříte? Tak jak mi vysvětlíte článek 8, připomínám, že Českou republikou již ratifikované Úmluvy:
Článek8
Finanční zdroje
Smluvní strany poskytnou přiměřené finanční a lidské zdroje pro účely zajištění náležitého provádění uceleného přístupu,opatření a programů pro předcházení a potírání všech forem násilí spadajících do působnosti této Úmluvy, včetně těch, které vykonají nevládní organizace a občanská společnost. (2)
Je to zkrátka skvěle vymyšleno: Nátlakové skupiny postupují koordinovaně, na mezinárodní úrovni vytvoří dokument, u kterého se zaklínají právní nezávazností, a vyčkají času, než bude stejně jako spousta jiných nenápadně přetaven do dokumentu právně závazného. Na národní úrovni už postupují přímo: Navrhují úpravy zákonů, které se dotknou široké veřejnosti, ale ke kterým se tatáž veřejnost nemá šanci vyjádřit, či jim zabránit, a skrze své lobbistické skupiny se je snaží prosadit.
A kdo že je tou lobbistickou skupinou v případě novely Antidiskriminačního zákona? Důkazy nemám, ale nabízí se třeba Pirátská strana, která tuto novelu do naší poslanecké sněmovny prosazuje.
Dámy a pánové: Pokud s navrhovanou změnou Antidiskriminačního zákona nesouhlasíte, kontaktujte politiky, kterým důvěřujete a přesvědčte je, aby implementaci takového zásahu do našeho práva zabránili.
Zdroje:
1) http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=424&CT1=0
2) https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Istanbulska_umluva.pdf
Upřesnění: Doplněno 19:10 ...Není to nic menšího, než obrácení naprostého základu práva naruby, a sice rozšíření přenesení důkazního břemene z žalujícího na žalovaného...
Děkuji panu Burdovi v diskuzi pod článkem, že mě na to upozornil.
