Hned dvě zprávy ze sousedního Německa vzbudily pozornost: Informace, že jedno z nejčastěji dávaných jmen v Německu je Mohamed a informace o odchodu německých lékařů například do Švýcarska.
Obě zprávy spolu souvisejí: Potvrzují dlouhodobé obavy navzdory mohutné propagandě od počátku sdílené všemi příčetnými lidmi, že migrační krizí nedojde k přílivu kvalifikovaných pracovníků, nýbrž klientů sociálních systémů a že porodnost těchto skupin obyvatelstva bude mít ještě zásadnější důsledky v budoucnu.
Česká republika je bohužel tou poslední zemí Evropy, jejíž obyvatele by z popsaného vývoje u sousedů mohl přepadat škodolibý smích: Německo je nejdůležitějším obchodním partnerem naší země a společenské i ekonomické problémy Německa se zásadním způsobem projeví i u nás.
Již dnes Českou republiku ohrožuje stejně způsobený nedostatek lékařů, protože řada z nich se rozhodla doplnit řídnoucí řady právě svých německých kolegů, platově si přilepšit a u nás doma tedy chybí. Pravda, osobně se nebudu bránit ošetření například ukrajinským lékařem, který doplní chybějícího českého a bude-li to dobrý odborník, jenže kde bude brát zdravotníky zase Ukrajina? K tomu doplňme, že právě z Ukrajiny můžeme očekávat zvýšenou migraci, bude-li se společenský i ekonomický rozvrat této země prohlubovat, jak se zatím zdá nevyhnutelné. Tito migranti rozhodně nebudou všichni lékaři a určitě se nedokážou úplně všichni dokonale a bezproblémově zařadit do naší společnosti, ostatně už dnes existují problémy s veřejným pořádkem v okolích ubytoven zahraničních dělníků českých podniků.
Ale zpět do Německa: Z řady reportáží i přímo sdílených zkušeností z Německa jsou zřejmé i další, než pouze finanční důvody k tomu, aby německý lékař odešel do Švýcarska nebo do Norska. Jsou jím opět migranti, se svými často poněkud odlišnými zvyky a chováním, než na které jsou němečtí lékaři zvyklí. Migranti se často bezohledně dožadují přednostního ošetření, komunikace s lékaři je chaotická, vzhledem k náboženským tabu je často komplikované vyšetření a ošetření, zejména jsou-li lékař a pacient rozdílného pohlaví. Nemám k dispozici oficiální zdroje, nicméně jsem přesvědčen, že i tyto věci mají v dané situaci svoji váhu. Stejně tak jsem ovšem přesvědčen, že právě tyto věci se do oficiálních zdrojů dostanou jako poslední, pokud vůbec.
Německo se nepotýká pouze s odlivem jmenovitě lékařů, problém je odliv jakýchkoli odborníků. Určitě si dovedeme představit řadu situací, kdy je odchod ze země jasnou volbou pro člověka, který si může svého zaměstnavatele vybírat doma i v zahraničí, v zahraničí získá vyšší plat a nebude se muset smiřovat s řadou negativ, které přináší migrační krize v jeho domovské zemi. Migrační krize se samozřejmě dotýká i Švýcarska nebo Norska, kam němečtí lékaří míří, ale je evidentní, že tyto země alespoň zatím dokážou nabídnout lepší plat i pracovní podmínky.
Sousední Německo se tedy potýká s důsledky imigrace i emigrace. Nejinak tomu bude i u nás, bez ohledu na to, jak přísnou imigrační politiku naše země nastaví, a na to, jak vysokou samostatnost rozhodování si v těchto věcech zachová.
Již nyní se objevují známky blížící se ekonomické recese a přijde-li opravdu, doufejme, že bude jen slabá. Při každém takovém poklesu však dochází ke zvýšení nezaměstnanosti, a nekvalifikovaní zahraniční pracovníci se nezaměstnanými ocitají jako první. Bylo by dobré, kdyby si Česká republika vzala z vývoje u sousedů příklad a s tímto poučením formulovala svoji politiku migrační, azylovou a podmínky zaměstnávání zahraničních pracovníků.
Zdroje:
1)
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-berlin-jmeno-dite-mohamed-narozeni-rodice.A190506_085129_zahranicni_pmk
2)
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-svycarsko-migrace-hospodarstvi-prace-utek-mozku-lekari-zdravotnictvi.A190503_163420_zahranicni_luka
