Vypůjčil jsem si titulky dvou článků serveru Idnes, první v původním znění, druhý ve znění parafrázovaném. Pojednávají o vraždách žen svým partnerem a o veselici LGBT plus mínus a tak dále aktivistů v Praze.
Článek paní Vlčkové /1/ pojednává o tom nejhorším, co může člověk člověku udělat: O vraždě. Vraždy se dopustí především člověk na člověku, až následně je možné rozebírat, kdo koho zabil, v jakém byli vztahu. Článek rozebírá problematiku vraždy ženy jejich současným či bývalým partnerem a jmenuje snahy aktivistů v různých zemích, aby takto kategorizovaná a aktivisty pojmenovávaná vražda, tj. femicida, byla statisticky sledována a hlavně zavedena jako samostatná kategorie do právního řádu.
Nepochybuji o tom, že má význam sledovat různé typy vražd, z mnoha kriminalistických, sociologických i preventivních důvodů. Pochybuji však o důvodech a především motivech snah, aby byl o různé typy zabití člověka člověkem nadále rozšiřován už tak extrémně a zbytečně složitý právní řád. Zabije-li totiž dospělý muž dospělou ženu, pak se jedná o stejně odsouzeníhodný čin, jako kdyby tomu bylo naopak.
Vrahy jsou častěji muži, stejně jako jsou muži častěji vojáci či policisté. Jsou zkrátka k fyzickému násilí evolučně vybaveni lépe a více, než ženy. To z nich právě činí ty, kteří se ho častěji dopouštějí i ty, kteří jsou častěji povoláni mu bránit. Vyšší dispozice mužů k fyzickému násilí jsou prostě biologicky podmíněnými konstantami. Ať už budeme společnost organizovat jakkoli a ať se budou aktivisté činit sebevíce, toto se nezmění. Je to trvalá součást lidství, se vším dobrým i zlým, co k němu patří. A člověk obecně je agresor a zabiják, jakému podobného evoluce ještě nikdy nevytvořila. Je totiž schopen tak systematického a přežitím nepodmíněného násilí a ničení, jaké tato planeta nikdy nezaznamenala.
Snažme se osvětou a prevencí formovat děti i dospělé k tomu, aby pro ně fyzické násilí bylo mimo sebeobranu či obranu druhého absolutně nepřijatelným. Aby pro ně byl život druhého nejvyšší a nedotknutelnou hodnotou. Ale v žádném případě nevytvářejme kategorie "těch horších" z nás na základě pohlaví, či jen "těch mužů, kteří častěji vraždí obecně a častěji vraždí své partnerky". To je zhoubná, nesmyslná a nenávistná doktrína, která místo toho, aby mužům a ženám pomáhala sobě porozumět a vyvarovat se konfliktů, je naopak rozděluje a staví je proti sobě. Jako člověka, jehož přesvědčením je, že muž a žena se mají doplňovat, mě toto nesmírně pobuřuje a považuji to za jeden z nejodpornějších aktivistických výmyslů dneška. Právě tohle je totiž vytvářením té "genderové nerovnosti" (což je samo o sobě nesmyslný pojem, viz výše) a "strukturální nerovnosti ve společnosti" (kostrbatý, ale alespoň přijatelný pojem), o kterém článek píše a zmiňuje ho jako nejčastější důvod vraždy ženy mužem. Jsou to nesmysly, opět ideologicky podmíněné. V civilizovaných společnostech muž vraždí proto, protože je fyzicky agresivnější a silnější, ne proto, že ho k tomu nějaké kulturní nastavení společnosti nějak opravňuje či vyzývá. U nás prostě, naštěstí, neexistuje žádná tradice "vražd ze cti" jako ve společnostech ovládaných fanatickými výklady Islámu a kmenových zvyků. U nás naopak existuje tradice, dle které dospělý vyrazí na pomoc dítěti, muž ženě, silnější slabšímu. To je ale dle aktivistů patrně také špatně, neboť to hovoří o "strukturální nerovnosti ve společnosti", ne-li přímo o "genderové nerovnosti".
Jako muži, který se považuje za gentlemana, je mi odporné vytváření nálad strachu žen před muži, vždyť dle tvrzení nadpisu článku "Ženám největší nebezpečí hrozí doma": Je to nesmysl a hloupá lež: Doma, u svého partnera, který ženu miluje a chrání, je naopak žena na tom nejbezpečnějším místě.
Druhý článek s titulkem "Stále nežijeme v plně respektující společnosti, říká šéf Prague Pride" /2/ pojednává naštěstí o lehčích věcech, než jsou vraždy. V Praze se už po dvanácté bude konat rej nejrůznějších aktivistů, kteří jsou sexuálně jinak naladěni, než je biologicko-reprodukční standard, je-li to možné takto nazvat. Tito homosexuálové a všichni další půjdou městem v průvodu, budou mávat transparenty, veselit se, navštěvovat workshopy a ideologické nalejvárny nejrůznějšího druhu a potom se shodnou na tom, že je ostatní stále plně nerespektují. Většinová společnost je holt zlá, nechá si od naprosto cizích lidí křičet do obličeje, s kým chodí do postele, a ještě je odmítá s dotyčným uznat za manžele. Kromě toho si zvolila politiky, kteří jim z jejich vlastních daní na jejich soukromou party přispějí několikamilionové částky. Patrně je to samozřejmost, ale plná tolerance rozhodně ne. Naštěstí normální gayové, lesby a další příslušníci sexuálních menšin na tuto veselici celkem kašlou. Mají dost svých starostí i radostí a nepotřebují si k tomu vytvářet mindráky, jak jim někdo ubližuje.
Na závěr mám jednu poznámku: Letošní průvod aktivistů z řad leseb, gayů a dalších sexuálních menšin bude prý kvůli ekologické udržitelnosti bez motorových vozidel. Nenapovídá to něco? Ale ano, samozřejmě. Aktivisté všeho možného druhu se spojují, je z nich nová internacionála. A zároveň nevybíravě nátlaková organizace, která už dokázala svým ovládnutím politických špiček západní Evropy a Evropské unie rozvrátit ekonomiku a narušit společenský řád. Ale ty politiky, kteří jejich buď jen šílené, nebo v rozporu s proklamacemi o "rovnoprávnosti" neoprávněné výhody požadující teze převzali, ty jsme si zvolili my sami. A v té Praze to platí naprosto doslova.
Zdroje:
1) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/femicida-genderove-podminene-nasili.A220803_192239_domaci_vlc
2) https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/prague-pride-festival-sexualnich-mensin-lgbtqi-2022.A220807_132615_domaci_kop
