Při slavnostní události připomínky genocidy ve Rwandě došlo také na zapalování ohně. Slavnostního aktu se originálním způsobem chopil také předseda Evropské komise Jean Claude Juncker.
Záznam z celé události vidíme zde:
Zdroj: http://www.nation.co.ke
Jak je vidět, při Junckerově manipulaci s pochodní zabránila neštěstí vlastně jen ta mladá dáma, která nebezpečný předmět v Junckerových rukou v posledním zlomku vteřiny odklonila, aby jím nebyla zasažena manželka rwandského prezidenta.
Otázkou zůstává, co zapříčinilo kolizní kurz ohnivé fakule v rukou pana předsedy.
Zlé jazyky obviňují pana předsedu z pyromanie, avšak myslím, že taková nepodložená obvinění můžeme předem vyloučit.
Dalším z vysvětlení je silný poryv větru, jehož účinky jsou patrné již z obtíží, se kterými se pan předseda otáčí.
Spekuluje se také o viklající se dlaždici, o kterou pan předseda klopýtnul, když se s pochodní otáčel, avšak kterou skrývají titulky a proto není vidět.
Jako poslední a podle mého nejpravděpodobnější vysvětlení se však jeví Junckerovy dlouhodobé potíže se zády. Já trpím bolestmi zad také, a proto vím, co to je. Vždy, když zapaluji na nějakém památníku pochodní slavnostní oheň, mají se okolo stojící co činit, aby unikli z mého dosahu. Naštěstí se mi však podobné příhody stejně jako panu Junckerovi stávají opravdu jen výjimečně.
Ale nyní už žerty stramou, a abych si jen nedělal hloupou legraci:
Podstatné opravdu není to, jak se pan Juncker zamotal, ale podstatné jsou skutečnosti, o kterých na videu informují titulky. Zde - a opravdu už bez legrace - každý úsměv na rtech mrzne.
Slavnostní událost proběhla v Kigali, hlavním městě Rwandy. Toto město samotné je po všech hrůzách, kterými si země prošla, opravdovým a jasným důvodem k optimismu: Kigali po válečných letech zažívá bouřlivý rozvoj a ti kdo ho navštívili, hovoří například o dvou hezkých aspektech toho místa: Za prvé je to klima, které je díky vysoké nadmořské výšce příjemné přes to, že se jedná o metropoli v tropech. Za druhé je to všudypřítomná čistota a pořádek, o které město samo aktivně pečuje, a zároveň na svých obyvatelích vymáhá, aby je dodržovali.
