V nedávné době proběhl jakýsi rádobyprůzkum novinářů z iDnes, kteří podle výsledků z jedné třídy jedné pražské základní školy vyvozovali, že dnešní děti jsou na tom se znalostí historie velmi špatně.
To je asi dost možné, děti vždy měly jiné starosti, než bádat nad historií. Taky si nedělám iluze o úrovni výuky historie na školách, která koneckonců vždy bude poznamenána ideologií a hlavně jednoduchou černobílostí typu MY jsme ti dobří, ONI jsou ti špatní.
Co ovšem pokládám za daleko větší ostudu, je úroveň znalosti historie u dospělých. Velice znatelně to vyplynulo třeba při oslavách 100. výročí vzniku Republiky Československé. To, že každý autor hodnotí historické události trošku jinak, je myslím si v naprostém pořádku. Co je ale neodpustitelné, je častá neznalost základních faktů a historických souvislostí. No a v diskusi pod si pak člověk opravdu počte.....
Včera dopoledne publikoval na blogu nejmenovaný autor článek o Těšínsku a Hlučínsku. Po jeho přečtení mě málem "museli omejvat". Tolik historických omylů a nepravd se málokdy vidí. Snad i díky mé reakci autor článek stáhl a přepracoval, i když konečný výsledek také není nic extra. Škoda, že jsem si nemohl přečíst celou diskusi pod původním blogem, protože reakce čtenářů by mne opravdu zajímaly, hlavně právě z hlediska znalosti historických událostí a reálií.
No a když už se někdy přihodí autor, který opravdu ví a zná, tak již zmíněné diskuse pod článkem jsou někdy panoptikem hrůzy.
Nedávno vyšel na iDnes článek,který popisoval události roku 1938 na Těšínsku - tedy zábor české části Těšínska Polskem. Podle mého názoru je objektivní a má nepochybně i opravdovou informační hodnotu. Pod článkem se ovšem rozpoutala diskuse, která se týkala i konfliktu z roku 1919 a česko-polských vztahů obecně. Takže jsem se například dozvěděl, že Bohumín není součásti Těšínska, bojů o Těšínsko se v roce 1919 nemohli zúčastni čs. legionáři, protože ti přece byli v Rusku, s Poláky se bojovalo "kdesi za Pradědem" a podobné perly. A nemyslím, si, že to psali žáci základních škol...
Vyčítáme dětem, že je nezajímá historie. Ale sami často o historii víme "pendrek" a ještě se svou ignorancí neopomineme pochlubit v blozích nebo internetových diskuzích.
Na závěr si dovolím si vzkaz pro pana Jílka:
Když už píšete o historii, projděte si prosím co nejvíce r e l e v a n t n í ch zdrojů, seznamte se se zmiňovanými dokumenty a najděte si třeba i nějakého konzultanta. Máte přece k dispozici internet, jehož pomocí lze získat spoustu informací, tak ho přece používejte!
