Svět je tak krásný, když je černobílý.....

Je jen černá a bílá. Dobro a zlo. Pravda a lež. Láska a nenávist. Ano a ne. My a oni.... Absolutně nic mezi tím. Velmi rád čtu diskuse pod blogy nebo články v médiích a fakt se u toho kolikrát velmi dobře bavím. 

Velmi rád čtu diskuse pod blogy nebo články v médiích a fakt se u toho kolikrát velmi dobře bavím. To nepřeberné množství  těch jedině správných názorů, to je prostě fascinující.

Jakmile se stane cokoli, co rozbouří "stojaté vody českého internetu", okamžitě se vyprofilují dva nesmiřitelné tábory - jedni zcela nekompromisně, jednoznačně a  bez stínu jakékoli pochybností rázně proklamují ČERNÝ! a druzí neméně nekompromisně, neméně jednoznačné a rovněž bez stínu jakékoli pochybnosti rázně provolávají BÍLÝ! Aby jedni jak druzí dodali důrazu svému stanovisku, neopomenou naznačit či dokonce přímo deklamovat, že zastánci protichůdného nebo jen trochu odlišného  stanoviska (CO KDYŽ TO JE TROCHU, ALE FAKT JEN TROCHU BAREVNÉ) jsou méněcenní ignoranti,  mentální zoufalci či "tupá, deprimovaná hovada", se kterými nemá absolutně smysl o čemkoli diskutovat. (Výraz "tupá, deprimovaná hovada" jsem si vypůjčil od Járy Cimrmana, což zde přiznávám, abych nebyl nařčen z laciného plagiátorství). 

Pokud zde hovořím o dvou nesmiřitelných táborech, jejichž příslušníci "mají jasno", pak musím zmínit i skupinu třetí, a to jsou "pochybovači" (ke kterým se dovolím řadit se i já) - lidé, kteří mají neodbytný pocit, že jakmile je něco jednoznačné, nepochybné a nezpochybnitelné....  tak je obvykle všechno poněkud jinak. 

Evergreenem internetových diskuzí je samozřejmě vnitřní politika, ať už ANO -  ano či ANO -  ne, na který hrad vlastně Zeman patří a kdo je u nás ten nejlepší demokrat. To se opravdu mnohým blogerům a diskutérům neomrzí. Dalším takovým "best off" je Rusko - vše, co přichází z Ruska  je opravdu nebezpečné, zkázonosné, odpudivé, prohnilé, zatuchlé a skrz naskrz zavrženíhodné?

V poslední době to je Covid a vše kolem něj, například roušky a samozřejmě žhavá novinka - zásahy policistů proti těm, kteří roušky nenosí. Dovolím si poznamenat jen k tomu Uherskému Hradišti - to je tak, když se potkají dva (a více) "jak lampa". Tatínek si s policejní hlídkou hezky poměřili lulánky, ale to tříleté dítě má zaděláno na psychické problémy na hodně dlouho.

Někdy mě fascinuje, jak jsou někteří lidé, kteří se zaštiťují humanismem, demokracií, pravdou, láskou, Havlem, Masarykem, Čapkem nenávistní vůči všem s odlišným názorem. Připomíná to takové to bolševické: "Kdo není s námi, je proti nám!" U člověka násilného, agresivního, nevzdělaného či primitivního by to asi tak  "nebolelo"  nebo ani nepřekvapovalo, ale u lidí shora jmenovaných to je.... divné. Řekl bych, že tady ruku v ruce se "schwarz oder weiss" kráčí pokrytectví a narcismus - hleďte, jaký jsem skvělý člověk, když můj idol (a hodnoty, které proklamuji) jsou tak skvělé! 

Dalším jevem, který je neodmyslitelnou součástí černobílého vidění světa je nálepkování - já vím, většina "odborníků z neziskovek" Vám bude vykládat, že když jedete po Přívoze tramvají a po přistoupení cca 10 romských mladíků si mimoděk sáhnete na peněženku, tak že je nepřípustně nálepkujete. Já mám na mysli i jiné nálepkování - zkuste jen naznačit, že ten Sputnik by nemusel být hned zavrhován, že lepší by bylo počkat na výsledky schvalovacího procesu atd. atd. - na zdejším blogu a nejen se Vám může stát, že budete kremlobot a šlus. Opačně to je ovšem úplně stejné - řekněte, že to Babiš a vláda příliš nezvládají a jste Kalouskův, nebo ještě hůř Fialův pohůnek. 

S nálepkováním souvisí velmi, velmi úzce zobecňování. Jako příklad uvedu policii - pro mnohé diskutující to jsou gestapáci, estébáci, nepřátelé českého lidu - všichni, bez výjimky. To už není ani k smíchu. 

Těsně před dopsáním tohoto blogu jsem si přečetl blog paní kolegyně Stárkové. Nic nemůže lépe potvrzovat předchozí odstavce, než bohatá diskuze pod jejím blogem. 

Nu, je mi útěchou, že lidí s černobílým viděním světa moc asi nebude. Spíš jsou jen hodně vidět a slyšet. Doufám.