Jsem začínajíci bloger a teprve se tak rozkoukávám. Každý bloger (mě nevyjímaje) touží po čtenosti, po karmě a po pochvale. No jo, ale jak na to?
Poměrně spolehlivou cestou je psát o politických a hlavně kontroverzních tématech. Zde je důležité se jednoznačně postavit na některou stranu barikády (lhostejno kterou) a zaujmout nekompromisní a neoddiskutovatelné stanovisko. Dobré je zastánce opačného názoru okamžitě ještě v blogu urazit, označit ho levičáckého / pravičáckého blba, rusofilního / amerikanofilního zaprodance a zrádce, oranžového / rudého / modrého / zeleného a jánevím jakého zloděje, islamofila / islamofoba, naznačení dědičné psychiatrické zátěže případného oponenta rovněž není na škodu. Principem budiž: "Kdo to vidí jinak, je vůl", ale až takhle natvrdo to zaznít nemůže. To má své místo až v komentech. Doporučuji zbytečně se nepatlat v nějakých zdrojích, youtube a zaslechnuto v jakékoli televizi či přečteno na jakémkoli serveru by mělo bohatě stačit. Jistě se dá použít i to, co zaznělo v hospodské debatě po sedmém pivu a prohlásit, že "celý národ souhlasí" nebo "všichni obyvatelé ČR jsou proti". Obecně není třeba si zas až tak moc lámat hlavu s českým pravopisem, případné kritiky lze celkem klidně vyřídit v diskusi poukazem na relevantnost obsahu, nikoli formy a odeslat je mezi hnidopichy, pseudointeligenty či analfabety, kteří v životě nenapsali ani dopis babičce a tady "dělají machry". Podobně ani znalost popisované problematiky není opravdu nutná, platí to, co v předešlé větě - všechny ty rádobyodborníky, pseudoznalce a pány chytré lze v pohodě později spláchnout v diskusi. Znovu podtrhuji - jediné, co je důležité je nekompromisní postoj!!!
Diskuse je veledůležitým stavebním prvkem úspěšného blogu. V podstatě to, co jsem uvedl v předchozím odstavci, musí být vedeno snahou vyvolat obsáhlou a výživnou diskusi. Příspěvky typu: "Váš blog (článek) se mi líbil, myslím že píšete opravdu hezky, jistě jste si dal s článkem práci, Vaše názory jsou zajímavé a jistě stojí nad nimi popřemýšlet" a podobné, nemají co dělat pod blogem, který se zabývá ožehavými tématy dneška a klade si za cíl co nejvyšší karmu. Naopak, je super, když se mezi čtenáři a hlavně diskutéry najde někdo z opačné strany barikády. K nezaplacení jsou diskusní příspěvky, které zpochybňují duševní či morální kvality autora nebo třeba jeho vzdělání nebo nárok na existenci. Autor blogu má jistě mezi čtenáři své přlíznivce, kteří okamžitě vztyčí prapor a ve jménu jedině správné pravdy vyráží do boje a karmují. Obě skupiny se vzájemně osočí z bolševismu, nacismu, rasismu a všech možných dalších -ismů, z české předposranosti, malosti nebo fobií všeho druhu. Tu a tam se někdo zaštítí "historickou zkušeností", tu a tam si diskutéři otřískají o hlavu "elementátrní neznalost historických souvislostí". Opravdu zkušený autor do diskuse příliš nezasahuje, jen ji decentně jakoby moderuje zpovzdálí a tu a tam lehce oživí (zdá-li se mu, že už skomírá). Diskuse pod blogy sama o sobě je nosné téma, které by si zasloužilo samostatné a obsáhlé zpracování.
No a pak stačí jen sledovat jak karma hezky stoupá. Spolu s ní jistě stoupá i sebevědomí blogera, "který jim to natřel". Vyzbrojen trpělivostí jako Zajcev u Stalingradu, musí pak autor sledovat události typu "ožralý Zeman, chrápající Schwarzenberg, sociálka sebrala děti, sociálka neodebrala děti, průzkum ukázal, že za komunistů bylo dobře, průzkum ukázal, že za komunistů bylo zle, atd. atd. atd." a HLAVNĚ co nejdříve opět zaujmout jednoznačné stanovisko.
Pak je ještě jedna cesta, chvála bohu za ni. Existuje totiž spousta blogerů a blogerek, kteří vědí poměrně přesně, co chtějí čtenářům říci a říci to umí. Třeba je jich i většina, to by bylo opravdu fajn. Jejich blogům já osobně dávám přednost a podle výsledků letošní ankety o blogera roku nejsem sám. A je mi srdečně jedno, jestli píší cestopisy, fotí kytičky nebo pohledy z vikýře, jestli veršují nebo nějakým nářečím komentují současnost anebo se jenom svěří s tím, jaký mají život. Oni si tu karmu zaslouží. Byť i pod jejich blogy se někdy rozjede "diskuse" až hanba, ale nemyslím si, že to je prvoplánový záměr. Díky nim chodím sem na blogy a asi i díky nim jsem začal blogovat.
